ETIKA

její kořeny, typy moderní etiky

 

v     z řeckého slova ethos - mrav, zvyk, obyčej, charakter

v     = vědní disciplína zabývající se mravy, morálkou

v     morálka: vše, o čem člověk přemýšlí a co činí k uskutečňování dobra

v     etika:

§         deskriptivní (popisná) - pouze popisuje mravní jednání a hodnoty

§         normativní - obsahuje konkrétní normy pro fungování lidských vztahů

§         individuální - morálka jednotlivce

§         sociální - morálka různých společenství a spol. činností

§         teoretická - zkoumání všeobecných mravních kategorií - dobro, svoboda,...

§         praktická - zabývá se konkrétní situací, konkrétním mravním jednáním a aplikací mravních norem

§         profesní - zkoumá etické problémy jednotlivých oborů a povolání

 

KOŘENY ETIKY

ANTICKÁ ETIKA

Ø      základním pojmem ant. etiky (kromě dobra a blaženosti) je ctnost -

Ø      "Je to tonejlepší, čeho je člověk schopen." (Aristoteles)

Ø      v antice bylo k výchově ctnostného člověka zaměřeno celé vzdělání

Ø      ctnost = celkové zaměření člověka k dobru jak v osobním životě, tak i společenském

Ø      v antice 4 základní ctnosti:

§         rozumnost - schopnost řídit se rozumem, (nenechat se ovládat vášněmi)

§         statečnost - schopnost žít svobodně se svými názory a přes všechny překážky usilovat o dobro

§         zbožnost -        rozhodnutí brát život se vší vážností - zodpovědnost

§         spravedlnost - schopnost vytvářet vyvážené vztahy ve společnosti a v lidských vztazích

v     Platón chápe ctnost jako život podle nejvyšší ideje dobra

v     Aristoteles podstatu ctnosti viděl v rozumném životě a uspořádaném společenském životě

 

KŘESŤANSKÁ ETIKA

v     vychází z židovské etiky a z antické - to vše sjednocuje poselství Ježíše

v     základem pro židovskou etiku je desatero přikázání - nejde přímo o zákazy a příkazy - Nezabiješ, nepokradeš,...

v     křesťanství = etika lásky

v     křesť. odmítá bohatství - je zdrojem nespravedlnosti ve světě - cestou, jak s tím skoncovat je dobrovolné zřeknutí se majetku

v     řešení bídy spočívá v solidaritě, pomoci a lásce k bližnímu svému, důstojnost člověka, úcta k lidské důstojnosti ve všech situacích - nemocní, pronásledovaní

v     moc Ježíšem chápána jako služba ostatním, idea odpuštění, nenásilí, láska k nepřátelům, ale i postiženým apod.

v     dobrovolná, nezištná pomoc - špitály, útulky

 

TYPY MODERNÍ ETIKY

v     utilitarismus (útilitás = užitek, užitečnost) -

v     zdůrazňuje, že mravně dobré je to, co je užitečné pro co nejvíce lidí

v     nelze s tím souhlasit, vždycky je někdo komu daný stav nevyhovuje

v     pragmatismus = "filosofie činu" (pragma = činnost, jednání) -

v     zdůrazňuje, že o morálnosti rozhodují výsledky jednání - když je výsledek dobrý, je lhostejné, jakými kroky se k němu došlo (klidně i nemorálními)

v     CHARLES PIERCE

v     WILIAM JAMES - "Účel světí prostředky." - taktéž nelze souhlasit, zase pozitivní pouze pro někoho

v     autonomie – 

Ø      etika autenticity - zdůrazňuje, že jen to je morální, co vychází z upřímného přesvědčení - vše, co člověk myslí dobře, je etické - není to ale obecně etické

Ø      etika existencialismu - vše je dovoleno, člověk sám rozhoduje o tom, co je morální, ale člověk je za to také zodpovědný - Franc. JEAN PAUL SARTRE (20. stol.)

Ø      etika Kantova - Němec IMMANUEL KANT - autonomie znamená, že mravní autorita není dána z vnějšku, ale vychází z člověka

§         podle Kanta je to praktický rozum, který v člověku formuluje mravní zásady - takovým zákonem je - kategorický imperativ

§         "Jednej tak, aby se zásady tvého jednání mohly stát principem všeobecného zákonodárství."

§         v každém z nás je mravní zákon - povinnost člověka žít s ním ve shodě

Ø      etika odpovědnosti - MARTIN BUBER - k naplnění života nestačí naše autonomie (naše přesvědčení,...), ale k naplnění života důležitý i vztah k druhému (tím druhým může být kdokoliv - rodič, partner, Bůh,...) - musíme se na něj ohlížet při formování našich zásad, jestli to bude tomu druhému vyhovovat - věrnost druhému

v     EMMANUEL LEVINAS (20. stol.) - podle něj je ten druhý dokonce více než naše svoboda, jsme za něho zodpovědní,  musíme se o něj starat ještě dříve než o sebe (dokonce se hledí až na budoucí generaci)

 

Etické kategorie, základní lidská práva

 

 

v     Některé základní etické kategorie        

 

v     ZLO - DOBRO

zlo

v     něco, co škodí, zraňuje - 3 roviny

Ø      fyzické - něco konkrétního: válka, hladomor, katastrofy, nemoci

Ø      metafyzické - hledá podstatu zla, zlo chápe jako nedostatek dobra

Ø      mravní - páchá ho člověk vědomě a svobodně (pomsta)

v     někdy se člověk vyskytne uprostřed zla, které sám nezpůsobil - živelné pohromy

v     zpravidla jsou jeho bližní vyzýváni k pomoci – solidaritě

v     zlo - může v některém případě fungovat pozitivně

dobro

v     něco, co přináší naplnění člověku, rozvinutí, co má pro člověka význam a smysl

v     v morální oblasti je dobro shoda myšlení a jednání se svědomím a mravním řádem

 

v     SVOBODA A MRAVNÍ JEDNÁNÍ

v     naše svoboda je zčásti determinována (předurčena, omezena) - např. biologickými, společenskými, sociálními zákony

v     člověk se rodí do určitých podmínek, ale v rámci těchto podmínek se snad může rozhodovat svobodně a tato možnost člověka svobodného rozhodování člověka nutí k plné odpovědnosti za svá rozhodnutí

v     vnitřní svoboda - svoboda myšlení, nemá vnější omezení, i ve vězení má člověk vnitřní svobodu

v     vnější svoboda - do jisté míry může být omezena např. právně, cestování i protiprávně - diktatura

 

v     SVĚDOMÍ

v     už ranější fází lidského myšlení

v     už v antice chápáno jako schopnost člověka posoudit jednání z více zorných úhlů

v     v křesť. - svědomí chápáno jako ozvěna božského hlasu

Ø      osvícenství - J. J. R. - chápe svědomí jako schopnost neomylně vést k mravnosti

Ø      K. chápal svědomí jako mravní zákon v nás, člověk má v sobě kategorický imperativ - "Jednej tak, jak bys chtěl, aby jednali všichni."

Ø      20. stol.: koncentrační tábory

v     dnes svědomí chápáno jako míra morálního jednání, hlas odpovědnosti

v     svědomí se v praktickém životě objevuje jako výčitka svědomí

v     na formování našeho svědomí se podílí mnoho vlivů:

v     svědomí se v průběhu života dotváří

 

v     MRAVNÍ ZÁKON

v     nejobecnější etické normy (společné všem lidem) vycházející z podstaty lidství (lidské přirozenosti)

v     úcta k lidské osobě, respekt, solidarita, uznání lidské důstojnosti

 

v     LIDSKÁ DŮSTOJNOST

v     jsme si všichni rovni podle lidské důs.,povinnost respektovat důstojnost druhého

v     ZÁKLADNÍ LIDSKÁ PRÁVA

v     lidská práva - nejzákladnější uznávané hodnoty lidství

v     přirozená práva - jsou nezcizitelná, nezrušitelná

v     USA - 1776 - Deklarace nezávislosti

v     Francie - 1789 - Deklarace lidských a občanských práv

v     10. 12. 1948 - Valné shromáždění Spojených národů vyhlásilo Všeobecnou deklaraci lidských práv

v     1973 - Helsinský proces - Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě - tento proces přinutil totalitní režimy přijmout lidská práva do svých zákonů

v     1993 - Ústava ČR - Listina základních práv a svobod:

Ø      právo na život a jeho ochranu

Ø      právo na soukromí, na svobodu

Ø      právo vlastnit majetek, atd.

Ø      dokument Úmluva o právách dítěte

Ø      schválena 1989 Valným shromážděním OSN

Ø      1991 se kní přihlásila ČR

Ø      tato Úmluva má nejvyšší právní moc

Ø      dítě je každý do 18 let

Ø      každé dítě má právo na život, na jméno, na státní příslušnost, na svobodu projevu

 

v     PRAKTICKÁ A SOCIÁLNÍ ETIKA

v     SMYSL ŽIVOTA - subjektivní cíl - hledání tohoto cíle - láska, přátelství

v     láska -    mnoho podob

v     z řečtiny - 3 výrazy:

Ø      erós - láska tělesná, sexuálně orientovaná

Ø      filiá - láska přátelská, ve společenských stycích se uplatňuje – přátelství

Ø      agapé - "vrchol" lásky - láska nezištná - obětavost pro druhé - ochota obětovat se, za kterou nic nežádáme

v     láska

Ø      mateřská

Ø      bratrská

Ø      platonická

Ø      partnerská - v lásce (zvláště partnerské) by mělo dojít k propojení všech těchto 3 rovin

Ø      rodičovská - rodiče = 1. vychovatelé dětí, mají právo, aby jim do jejich péče nikdo zasahoval, pokud není nutno

 

webzdarma.cz