SVĚTOVÁ BANKA A MEZINÁRODNÍ MĚNOVÝ FOND

vznik, historie, vývoj; konkrétní dopady politiky MMF a SB; vztah k ČR; programy a role SB

Vznik Světové banky a Mezinárodního měnového fondu

Koncem druhé světové války se její vítězové sešli v městečku Bretton Woods ve státě New Hampshire v USA, aby vytvořili globální finanční systém pro poválečný svět. Doufali, že se vyhnou problémům velké deprese konce 20. a začátku 30. let, kdy došlo k bankrotu světové ekonomiky a obchodu. Již během třicátých let vyvstaly požadavky na intenzivní spolupráci mezi všemi státy, zavedení nového měnového systému a koordinující mezinárodní instituce. Takto byl v roce 1944 založen Mezinárodní měnový fond (MMF) a Světová banka (SB). Původních zakládajících 39 členských zemí MMF se časem rozrostlo na stávající počet 182 členských států. Mezi zakládajícími členy SB a MMF bylo mj. i Československo a Polsko, jež ovšem v polovině padesátých let musely s postupem studené války vystoupit. Československo opět vstoupilo v roce 1990.

Proč byly tyto instituce založeny

Úkolem MMF bylo poskytovat krátkodobé půjčky zemím, které mají dočasné problémy s platební rovnováhou. Až do roku 1971 se MMF také staral o systém pevných kursů (hodnota jednotlivých měn se vztahovala k dolaru či zlatu, přičemž jedna unce zlata měla cenu 35 dolarů). Problémy ovšem nastaly v souvislosti s tehdy již jedenáct let trvající válkou ve Vietnamu, kdy Spojeným státům začaly docházet peníze a tak prezident Nixon zrušil volnou směnitelnost dolaru a systém se rozpadl. V současné době existuje několik různých definic hodnoty jednotlivých měn - některé země udávají hodnotu své měny podle její ceny na trzích a jiné srovnávají hodnotu své měny s měnou tvrdší (v současné době se např. Argentina pokouší ztotožnit hodnotu pesa s americkým dolarem).

Původním posláním SB bylo poskytovat dlouhodobé půjčky zejména evropským státům na projekty rekonstrukce a obnovy po druhé světové válce. Koncem 40. let banka změnila původní zaměření a začala půjčovat zejména tzv. rozvojovým zemím. Filozoficky se však přidržela západního chápání pojmu "rozvoj" a ve Třetím světě financovala zejména projekty na výstavbu infrastruktury či velkých přehrad s ničivými ekologickými a sociálními důsledky. Během těchto let vytvořila SB síť čtyř regionálních rozvojových bank (asijské, africké, meziamerické a evropské) a v rámci vlastní struktury přidala další instituce.

Organizační struktura MMF a SB

Vrcholným orgánem MMF je Sbor guvernérů zastupující jednotlivé země, dalším organizačním stupněm je stejný počet jejich zástupců. Tito lidé jsou zejména ministry financí nebo řediteli bank. Dále zde existují různé poradní skupiny. Guvernéři a jejich zástupci se scházejí pouze jednou ročně při příležitosti výročních setkání. Během roku však guvernéři tlumočí otázky vznesené jednotlivými členskými státy svým reprezentantům organizovaným ve Výkonném sboru. Při vstupu do MMF musí každá země zaplatit určitý obnos ve formě příspěvku do společné pokladny. Podle výše příspěvků je také stanovován počet hlasů jednotlivých zemí. Přesto, že se MMF velice rád odvolává na svůj demokratický hlasovací systém, musíme si uvědomit, že Spojené státy coby ekonomicky nejsilnější země přispívají do společné pokladny asi 36 miliardami dolarů, což tvoří 18,5% veškerých příspěvků a tak jim také připadá stejné procento hlasů. Německo, Japonsko, Francie a Británie pojímají dalších 20% hlasů. Česká republika disponuje 0,3% hlasovací síly. Na ty nejmenší rozvojové země, jež jsou v největších ekonomických nesnázích, řádově připadají jen setiny až tisíciny procent hlasovací síly.

Organizační struktura SB je velice podobná struktuře MMF. Nejvyšším řídícím orgánem je taktéž Sbor guvernérů, který se schází alespoň jedenkrát do roka a určuje politiku na nejvyšším stupni Banky, např. změnu jejích principů nebo rozhodnutí. Na běžnou politiku Banky dohlíží Sbor výkonných ředitelů, váha jejich hlasů je přímo úměrná kapitálu, kterým jejich země přispěla. Pět největších přispěvatelů - USA, Německo, Japonsko, Velká Británie a Francie mají po jednom výkonném řediteli, ostatní ředitelé reprezentují více států najednou. Země střední a východní Evropy mají spolu tři výkonné ředitele.

Konkrétní dopady politiky MMF a SB

Aby stát mohl dostat půjčku od MMF, musí splnit mnoho podmínek. Samotná doporučení MMF pro jednotlivé zájemce o půjčky sice nejsou závazná, ale jako každá podobná instituce si i MMF musí být jist, že mu budou peníze splaceny zpět. MMF nabízí na ozdravení ekonomiky stále stejný recept: liberalizaci, privatizaci, devalvaci ceny, demonopolizaci a pevnou rozpočtovou disciplínu. Jednou ročně také navštěvují zástupci MMF jednotlivé členské státy a diskutují o ekonomické politice země. MMF se neohlíží na specifika jednotlivých zemí a stále jim vnucuje svůj ozdravný model "made in USA". A takto ani půjčka necelých 18 miliard dolarů a stálé vychvalování Mexika coby modelové ekonomiky vytvořené dle rad MMF nezachránila tuto zemi od rozsáhlé ekonomické krize v roce 1994, jež rozšířila řady lidí živořících pod hranicí chudoby na 40 miliónů, zvýšila dětskou úmrtnost o 8% v porovnání s rokem 1979 a vedla ke zvýšení sociálního napětí a politické nestability. To stejné se přihodilo v letech 1997 a 1998 v Koreji a v Rusku. Co se týče České republiky, nejnovější doporučení MMF na ozdravení české ekonomiky se týkají penzijního systému a zvýšení důchodového věku. Fond také doporučuje např. ještě širší využití daně z přidané hodnoty a sjednocení sazeb poblíž jejich horní hranice, což podmíní celkové zdražování, jež se, jak známo, obyčejně nejvíce dotkne méně majetných vrstev obyvatelstva.

MMF je také přímo svázán s problémem dluhů zemí třetího světa. Pro 41 z nejvíce zadlužených zemí světa vzrostl dluh z 55 miliard dolarů v roce 1980 na 215 miliard v roce 1995 a stále se zvyšuje. Výsledkem je odklonění finančních injekcí jednotlivých zemí od ochrany životního prostředí a sociálních výdajů směrem ke splácení nesplatitelných dluhů. Dalším problémem je nerovnoměrné rozdělení problémů vznikajících uplatňováním politiky Fondu mezi muže a ženy. Devalvace měny např. negativně ovlivňuje kupní sílu obyvatel a komplikuje zabezpečování základních životních potřeb, což je zejména v rozvojových zemích skoro výhradně úloha žen. Propouštění během privatizace podniků se také nejvíce dotýká žen, neboť to jsou ony, o něž je nejmenší zájem. Stejný případ nastane, sníží-li vláda výdaje např. na vzdělání nebo zdravotnictví.

Největší kritika SB se týká jejího financování megalomanských projektů např. v lesnictví a oblasti energetiky, jež značně přispívají k destrukci životního prostředí. Jedním z nejznámějších projektů SB byla přehrada na indické řece Narmada, proti níž se zvedl velký odpor místních obyvatel. Tomuto projektu zahájeném v roce 1961 dosud padlo za oběť 40 vesnic, dalších šedesát čeká podobný osud. Místní obyvatelé kritizují především bezohledné přesídlování do neúrodných a suchých oblastí a v roce 1993 donutili Banku od tohoto projektu odstoupit. Indická vláda nyní hledá další finanční zdroje. Banka se zajímá jen o projekty vyžadující vysoké půjčky a malé nároky na odbornost bankovních zaměstnanců a časovou náročnost. Její hlavní zájem totiž tkví v jejím stálém rozšiřování - a to je možné jen při velkých půjčkách.

V roce 1994 došla vnitřní zpráva SB k závěru, že 15% projektů financovaných v letech 1986-1993 bylo podmíněno násilným vystěhováním dvou miliónů lidí z jejich domovů. V roce 1994 bylo schváleno dalších 25 projektů, díky nimž muselo být přestěhováno dalších 460 000 lidí. Naopak v roce 1995 směřovalo pouhých 14% půjček Banky do oblasti vzdělání, zdravotnictví a výživy. Dále je kritizován fakt, že Banka často odmítá do svých projektů zahrnout konzultace s místními obyvateli a její dokumenty jsou (pokud vůbec) obtížně přístupné. Státy půjčující si peníze od SB se dostávají do bludného kruhu splácení dluhů nebo alespoň jejich úroků a nového půjčování si, což prohlubuje ekologické a sociální problémy země.

Základním dokumentem, ze kterého vychází činnost MMF, jsou Články dohody (Articles of Agreement). Původně byl podle nich mezinárodní měnový systém založen na relativně pevných měnových paritách měn členských zemí navzájem, přičemž kotvou celého systému byl americký dolar definovaný svým zlatým obsahem.

V polovině sedmdesátých let však byla původní koncepce dlouhodobé kurzové stability opuštěna. Souviselo to jednak s celkovým ekonomickým vývojem ve světě, jednak s posunem teoretického myšlení od převládajícího keynesiánství k monetární doktríně a jeho ustálením v tzv. ekonomii hlavního proudu, která se snaží vybírat z obou škol to nejlepší a slučitelné.

V současném období Články dohody proto stvrzují pohyblivé devizové kurzy měn členských zemí (tzv. floating), ruší zlaté parity jejich měn a legalizují tržní cenu zlata; deklarují rovněž cíle účinné kontroly mezinárodní likvidity a přeměny zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights, SDR) na hlavní rezervní aktivum fondu.

Strategie působení MMF se v současném období soustřeďuje především na tyto cíle:

   podporovat mezinárodní měnovou spolupráci

   usnadňovat rozšiřování a vyvážený růst mezinárodního obchodu

   podporovat devizovou stabilitu

   napomáhat vytváření mnohostranných platebních systémů

   učinit své zdroje dostupné členům mající potíže s platební bilancí

   zkrátit trvání a zmírnit stupeň nerovnováhy v mezinárodních platebních bilancích členů

Členská kvóta (objem kapitálu, který musí upsat každá členská země) byla pro Českou republiku stanovena na 589,6 mil. SDR. Oficiálním představitelem členské země v Mezinárodním měnovém fondu je guvernér jmenovaný příslušnou vládou, v případě České republiky je to guvernér centrální banky. Naše členství v Mezinárodním měnovém fondu přispívá k naší pověsti jakožto seriózního partnera v mezinárodním finančním společenství.

Současná spolupráce se odehrává zejména formou pravidelných misí Mezinárodního měnového fondu v České republice, jejichž výsledkem jsou doporučení pro hospodářskou politiku, především v oblasti měnové, fiskální a mzdové. Jednou ročně (zpravidla na podzim) se uskutečňují tzv. mise podle čl. IV Stanov MMF (Articles of Agreement), navíc někdy probíhají tzv. Staff Visits. Z hlediska celkové strategie se Mezinárodní měnový fond zpravidla specializuje na krátkodobou finanční a ekonomickou stabilizaci v jednotlivých zemích. V čele Mezinárodního měnového fondu stojí výkonný ředitel Michel Camdessus, který je současně předsedou Výkonné rady Mezinárodního měnového fondu.

Programy Světové banky

Světová banka prostřednictvím půjček, konzultačních služeb a technické pomoci podporuje širokou škálu programů zaměřených na omezení chudoby a zlepšení životní úrovně rozvojového světa. Ústředními předpoklady pro dosažení těchto cílů jsou efektivní strategie a finanční podpora programů na snížení chudoby. Programy Světové banky se přednostně zaměřují na podporu udržitelného sociálního a lidského rozvoje a posilování ekonomického řízení, přičemž stále větší důraz je kladen na zajištění angažovanosti všech aktérů, efektivní a transparentní vládu a státní správu a budování institucí.

Investice do lidského rozvoje

Žádná země nemůže vykazovat hospodářský růst ani se jí nemůže podařit vymanit se z chudoby, pokud její obyvatelé neumějí číst a psát nebo pokud se musí potýkat s podvýživou a chorobami. Na prahu nového tisíciletí stále stovky milionů lidí postrádají alespoň základní vzdělání, zdraví a výživu, kterou mnoho rozvinutých států považuje za samozřejmost. Tento problém není jen morální záležitostí, ale i zásadní překážkou v boji proti chudobě.

Proto Světová banka směřuje velkou část své pomoci do oblastí, kde je zaručeno její maximální zhodnocení. Patří sem základní sociální služby jako mateřská péče, výživa, předškolní a základní vzdělávání a programy zaměřené na ženy a chudé obyvatele zemědělských oblastí. Světová banka, která je celosvětově největším  investorem do sociální sféry, poskytla půjčky v celkové hodnotě přes 40 miliard dolarů na více než 500 rozvojových projektů ve 100 zemích.

Světová banka rovněž pomáhá vládám klientských zemí restrukturalizovat systémy sociálního zabezpečení a penzijní systémy a vytvářet záchranné sociální sítě na ochranu lidí nejvíce vystavených důsledkům hospodářské transformace. Kromě peněz Světová banka také poskytuje technickou pomoc a poradenské služby prostřednictvím zpracování hloubkových studií životní úrovně, strategií pomoci a zpráv o veřejných výdajích. Vládám tak má být umožněno vytvářet udržitelné, dlouhodobé strategie dosažení hospodářského růstu.

Ochrana životního prostředí

Omezení chudoby bytostně souvisí s ochranou životního prostředí a udržitelností sociálního rozvoje. Udržitelnost označuje celou řadu věcí, ale především to, že zdroje (včetně lidských zdrojů) mají být v rámci rozvojového procesu chráněny a podporovány, místo aby byly poškozovány a vyčerpávány. Rozvojové země jsou většinou vystaveny ničení životního prostředí více než země průmyslové. Problémy jako je znečištění vody a vzduchu, klimatické změny, snižování biodiverzity, rozšiřování pouští a kácení lesů, ohrožují schopnost rozvojových zemí naplnit základní potřeby svých obyvatel: zajistit dostatek potravin, bezpečné přístřeší a zdravé prostředí.

Světová banka činí vše pro to, aby její projekty životní prostředí nepoškozovaly. Všechny projekty jsou z hlediska své potenciální ekologické škodlivosti podrobně hodnoceny. U projektů, které by negativní dopad na životní prostředí mít mohly, se provádí analýza ekologických následků a banka poté projekt upraví tak, aby bylo ekologickým škodám zabráněno. Ochrana životního prostředí se stala běžnou součástí všech činností Světové banky, neboť zkušenost ukazuje, že levnější je poškozování životního prostředí předcházet, než se snažit škody až dodatečně napravovat.

Se záměrem podporovat tyto snahy Světová banka spolupracuje s dalšími rozvojovými úřady, nevládními organizacemi a společenskými sdruženími, aby využila jejich znalostí a zkušeností. K organizacím, se kterými banka spolupracuje a které jí pomáhají financovat projekty na ochranu řek, lesů a pobřežních oblastí, patří také IUCN (World Conservation Union), Nature Conservancy, World Wildlife Fund, Worldwide Fund for Nature a mnohé další. Světová banka je rovněž jednou z výkonných institucí Světového programu ochrany životního prostředí (Global Environment Facility), který hraje klíčovou roli při řešení prioritních otázek životního prostředí, jako je například problematika biodiverzity, klimatických změn, úbytek ozónové vrstvy a znečišťování světových moří a oceánů.

Podpora růstu soukromého sektoru

Soukromý sektor je motorem dlouhodobého růstu. Základními prvky potřebnými pro nastartování soukromého podnikání, pro jeho rozvoj a pro získávání důvěry domácích a zahraničních investorů, jejichž investice jsou nezbytné k tvorbě bohatství, příjmů a pracovních míst, jsou stabilní a otevřené tržní prostředí umožňující přístup k půjčkám spolu se spolehlivým finančním systémem. Světová banka pomáhá vládám celého světa vytvořit potřebné podmínky pro obnovu a rozšíření investic do soukromého sektoru.

Mezi tyto podmínky patří:

-  schválení základních zákonů, pravidel a vytvoření místních institucí tak, aby se soukromí investoři mohli spolehnout na vynutitelnost smluvních závazků,

-  výstavba fyzické infrastruktury (například doprava, voda, energie, telekomunikace atd.) a vytvoření nezbytné technologické a informační základny, která těmto zemím umožní obstát na globálním trhu,

-  rozvoj místního kapitálového trhu a bankovního systému.

 

Kromě půjček a technické pomoci nabízí Světová banka rovněž záruky na podporu soukromých investic, jejichž cílem je snížení investičních rizik, především při dlouhodobém financování dluhů. Tyto záruky hrají důležitou roli zejména pro soukromé financování infrastruktury, na které jsou v klientských zemí Světové banky pro příští desetiletí zapotřebí investice v hodnotě 250 miliard USD ročně, mají-li být uspokojeny jejich potřeby. Záruky tvoří dodatečnou součást reformních programů a vzájemně se doplňují se službami na omezení rizik poskytovanými soukromému sektoru prostřednictvím IFC a MIGA.

Mezinárodní finanční korporace (IFC), přidružená instituce Světové banky, od svého zrodu poskytla podporu zhruba 2000 podnikům ve 129 zemích v hodnotě více než 21 miliard z vlastních zdrojů a dalších 15 miliard bylo získáno prostřednictvím syndikovaných úvěrů a úpisů. IFC také pomáhá zemím při budování kapitálových trhů a poskytuje poradenské služby v oblasti privatizace státních podniků.

MIGA a její záruky, vztahující se na politická rizika, rovněž podporují růst soukromého sektoru, neboť dodávají investorům odvahu investovat i do podniků, které by za běžných podmínek byly posuzovány jako příliš rizikové. Tato instituce zajistila investice v hodnotě téměř 5 miliard USD do více než 24 klientských zemí. MIGA rovněž investorům a zemím poskytuje informace o investičních příležitostech.

Podpora ekonomických reforem

Protože deformace ekonomického prostředí mají za následek zvyšování chudoby, pomáhá Světová banka klientským zemím zdokonalovat hospodářskou a sociální politiku s cílem zvýšit její efektivitu a transparentnost, posílit stabilitu a umožnit dosažení rovnoměrného ekonomického růstu. Světová banka poskytuje finance, poradenské služby a technickou pomoc na podporu reformního úsilí o snížení rozpočtových deficitů, omezení inflace, liberalizaci trhu a investic, privatizaci státních podniků, vybudování spolehlivého finančního systému, posílení soudního systému a zaručení vlastnických práv. Tyto reformy pomáhají přilákat zahraniční soukromý kapitál, vytvářet domácí úspory a investice a umožnit vládám poskytovat efektivní sociální služby.

Reformní opatření však mohou vést v důsledku zavírání neproduktivních podniků ke zvýšení nezaměstnanosti a při ukončení neefektivních vládních dotací ke zvyšování cen, a tak mohou z krátkodobého hlediska nepříznivě ovlivnit život chudých obyvatel. Proto Světová banka do své podpory reforem často zahrnuje i financování sociálních záchranných sítí na ochranu chudých a zranitelných skupin populace.

Za vážnou překážku provádění klíčových reforem v chudých zemích je považována vysoká míra zadluženosti, především vůči vládám rozvinutých států. Na ochranu reformních snah před riziky spojenými s vysokou zadlužeností a splácením úroků založila Světová banka spolu s Mezinárodním měnovým fondem v roce 1996 Iniciativu pro pomoc vysoce zadluženým chudým zemím (HIPC). Tato iniciativa vychází ze závazku mezinárodního společenství (sdružujícího všechny věřitele), že budou společně a organizovaným způsobem usilovat o snížení zadluženosti nejchudších zemí na udržitelnou úroveň. Podmínkou způsobilosti pro uplatnění pomoci HIPC je, že země musí být zároveň způsobilá pro půjčky IDA, musí být zatížená neudržitelnou dlužní povinností a musí prokázat odhodlání k provedení hospodářské reformy. Oddlužení poskytované v rámci této iniciativy závisí na schopnosti dané země splácet svůj dluh v kontextu hospodářského rozvoje a omezování chudoby. Pro obdržení pomoci již bylo shledáno způsobilými deset zemí, kterým byly odepsány dluhy v hodnotě zhruba 8,5 miliardy USD.

Potírání korupce

Vlády mohou efektivně vykonávat svoji činnost jen tehdy, těší-li se důvěře lidí, jimž slouží. Korupce má zničující ekonomický a sociální dopad. Podkopává důvěru ve vládu a snižuje efektivnost veřejné vládní politiky. Kromě toho má korupce negativní vliv na výši zahraničních investic. Snižuje také účinnost zahraniční pomoci a ohrožuje politickou i veřejnou podporu poskytování pomoci ze strany dárcovských zemí.

Občané a vlády musí samozřejmě vést boj proti korupci v první řadě sami, Světová banka však podává řadě států v jejich protikorupčním úsilí pomocnou ruku. Banka vypracovala několik průzkumů zaměřených na stanovení míry a charakteru korupce v jednotlivých zemích. Uspořádala také sérii seminářů, kurzů a školení pro vládní úředníky a příslušníky občanské společnosti. Nejširší je však dosah úsilí Světové banky o pomoc v oblasti vytváření a uplatňování strategií a institucionálních reforem, jež mají vést k minimalizaci příležitostí k výskytu korupce; tyto reformy zahrnují mimo jiné zlepšení finanční regulace, dohledu a způsobů odhalování korupce; zvýšení transparentnosti rozhodování ve veřejném sektoru a zvýšení odpovědnosti soukromého sektoru skrze potvrzení práv akcionářů a věřitelů.

Pomoc zemím postiženým konflikty

K nejvážnějším světovým překážkám rozvoje se řadí konflikty a násilnosti, které mají dopad na mnoho z těch nejchudších zemí světa. Výhodou Světové banky v této oblasti je zejména její schopnost zajišťovat přechod země ze závislosti na pomoci k udržitelnému ekonomickému růstu, zkvalitňovat koordinaci obnovy v období po skončení konfliktu a poskytovat pomoc, která má k této obnově přispět. Pomoc banky po skončení konfliktu se zaměřuje nejen na obnovu infrastruktury, ale i na zajišťování programů na podporu ekonomických změn, řešení sociálních potřeb a budování institucionální kapacity země. Rovněž se vypracovávají projekty na podporu odminování, demobilizace a opětné integrace bývalých vojáků a vysídlenců do společnosti. Světová banka působí po celém světě v místech tak různorodých jako je Balkán, Burundi, Kambodža, Sierra Leone a Haiti. Se svými četnými partnery přispívá Světová banka k hospodářské obnově, nastolení stability a vytváření předpokladů lepší budoucnosti pro lidi, do jejichž životů zasáhl válečný konflikt.

Stimulace investic

Jedinečné partnerství Světové banky s vládami klientských zemí a její pomoc při tvorbě jejich plánů a stanovování priorit ji předurčují k tomu, aby hrála významnou roli při stimulaci a získávání investic pro financování rozvoje.

Úvěry a půjčky IBRD a IDA obvykle pokrývají méně než polovinu celkových investičních nákladů na projekty. Zbytek si zajišťují klientské vlády samy nebo skrze spolufinancování. Tímto způsobem se zdroje, jež Světová banka získá od držitelů dluhopisů a akcionářů, násobí z hlediska objemu i účinnosti.

Dohody o spolufinancování s dalšími dárci bývají velice efektivní, nejen pro získání dodatečných zdrojů, ale i pro lepší koordinaci mezi různými rozvojovými institucemi. Na spolufinancování se podílejí i další rozvojové banky, Evropská unie, státní rozvojové programy a exportní úvěrové agentury. Všechny tyto instituce poskytují každoročně dalších 7 až 8 miliard USD, tedy zdroje v hodnotě jedné třetiny prostředků poskytovaných Světovou bankou. Pro mnoho svých klientských zemí banka zprostředkovává setkání konzultačních skupin, na nichž se představitelé dárcovských zemí mohou setkat s hlavními představeiteli zemí, jimž byly poskytnuty půjčky, a mají tak příležitost diskutovat o obecných ekonomických prioritách a strategiích, případně se dohodnout na další podpoře.

 

Kde Světová banka získává peníze?

Světová banka získává peníze pro rozvojové programy ze světových kapitálových trhů a v případě IDA prostřednictvím příspěvků od bohatších členských zemí.

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD), na níž ročně připadají asi tři čtvrtiny všech úvěrů, které Světová banka poskytuje, získává téměř všechny peníze z finančních trhů. IBRD jako jedna z nejopatrnějších a konzervativně řízených světových institucí prodává obligace s ratingem AAA a další dluhopisové cenné papíry penzijním fondům, pojišťovnám, korporacím, jiným bankám a jednotlivcům na celé zeměkouli. Úroková sazba, již IBRD účtuje příjemcům úvěrů, odpovídá podmínkám, za kterých si banka sama peníze půjčuje. Úvěry mají splatnost 15 až 20 let, s možností tří až pětiletého odkladu splátek jistiny.

Z příspěvků, jež státy platí za členství v bance, pochází necelých 5% finančních prostředků IBRD. Členské vlády kupují akcie v počtu, který se odvíjí od jejich relativní ekonomické síly. Skládají však jen malou část hodnoty těchto akcií. Nezaplacený rozdíl je "v pohotovosti" pro případ, že banka utrpí tak závažné ztráty, že již nebude schopna platit svým věřitelům. Tento případ však nikdy nenastal. Tento garanční kapitál může být použit pouze na platby držitelům obligací, nikoli na administrativní náklady nebo na poskytování úvěrů. Podle pravidel IBRD nesmí poskytnuté a schválené úvěry překročit úhrnný součet jejího kapitálu a rezerv. U úvěrů Světové banky nikdy nedošlo k prodlení splátek.

Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)

Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) byla založena v roce 1960 s cílem poskytovat půjčky zemím, jež jsou příliš chudé na to, aby si mohly půjčovat za běžné obchodní sazby. IDA pomáhá rozvoji a boji s chudobou stejně jako IBRD, avšak poskytuje bezúročné půjčky, technickou pomoc a poradenské služby. Půjčky IDA se na všech půjčkách Světové banky podílí asi jednou čtvrtinou. Na pokrytí administrativních nákladů příjemci půjček hradí poplatek, který činí méně než 1% vypůjčené sumy. Půjčky mají splatnost 35 až 40 let, s možností desetiletého odkladu splátek.

K finančním prostředkům IDA, jež se doplňují každé tři roky, přispívá téměř 40 zemí. Mezi dárcovské země patří nejen vyspělé země jako Francie, Německo, Japonsko, Velká Británie a Spojené státy, ale také Argentina, Botswana, Brazílie, Maďarsko, Korejská republika, Rusko a Turecko, tedy země, jež se samy kdysi řadily mezi příjemce půjček.

         Finanční prostředky IDA jsou spravovány stejně obezřetně, konzervativně a opatrně, jako je tomu u IBRD. Stejně jako u IBRD, ani u půjček IDA nikdy nedošlo k prodlení.

Důvody existence Světové banky

K čemu potřebujeme Světovou banku?

Světová banka je rozvojová instituce, jejímž cílem je snížení chudoby prostřednictvím podpory udržitelného ekonomického růstu v zemích, které jsou jejími klienty. Rozvoj je dlouhodobý proces, který v konečném důsledku zahrnuje transformaci celých společností. Jeho předpokladem jsou správná politická a ekonomická rozhodnutí. Zároveň však tento proces spočívá i ve vytváření zákonů, budování infrastruktury, zapojování lidí do rozhodování, zlepšování postavení žen, vzdělávání dívek, ochraně životního prostředí, odstraňování korupce, očkování dětí a podpoře mnoha dalších aktivit. Rozvoj vyžaduje, aby všechny tyto součástky zapadly na své místo a aby konečným výsledkem byl vyvážený ekonomický a sociální program.

Jedná se o velkou výzvu. Předpokladem jejího zvládnutí je, že všichni, kdo se v procesu rozvoje angažují - vlády, instituce jako je Světová banka, občanská společnost a soukromý sektor - musí úzce spolupracovat na vymezování potřeb a realizaci programů.

Cílem globálního boje proti chudobě je dát lidem celého světa naději na lepší život pro ně samé i pro jejich děti. Během života poslední generace bylo v omezování chudoby a zvyšování životní úrovně dosaženo většího úspěchu než kdykoli předtím.

V rozvojových státech:

- se z 55 na 65 let zvýšila průměrná očekávaná délka života

- zdvojnásobil se příjem na osobu

- z méně než poloviny na tři čtvrtiny se zvýšil počet dětí navštěvujících školy

- o 50 procent se snížila dětská úmrtnost

Navzdory těmto úspěchům stále stojí rozvoji v cestě velké problémy. Z 4,7 miliardy lidí žijících ve 100 státech, které jsou členy Světové banky:

- 3 miliardy lidí žijí s příjmem nižším než 2 USD na den a 1,3 miliardy s méně než 1 USD na den

- 40 000 lidí zemře každý den na choroby, kterým lze přecházet účinnou prevencí

- 130 milionů lidí nemá žádnou možnost navštěvovat školu

- 1,3 miliardy lidí nemá přístup k nezávadné pitné vodě

Překonání těchto problémů je v zájmu všech států. Zvyšování životní úrovně a podpora rozvoje v chudších státech rozšiřuje trhy, nabízí pracovní příležitosti a zvyšuje příjmy států bohatších. Naopak zvyšování chudoby rozvojových zemí může mít na bohatší státy nepříznivý vliv, neboť jejich trhy a investiční příležitosti se v jeho důsledku zmenšují, dochází k poškozování životního prostředí a migraci lidí za prací. Žijeme ve světě, který je provázán komunikačními technologiemi a obchodem, globálním kapitálem, sdíleným životním prostředím a především společnou touhou po lepším životě. Potírání chudoby je nade vší pochybnost globální odpovědností.

Role Světové banky

Světová banka jako hlavní světový zdroj pomoci pro rozvoj každoročně poskytuje zemím, jež jsou jejími klienty, úvěry a půjčky v hodnotě téměř 30 miliard USD. Svými finančními prostředky, vysoce kvalifikovanými odborníky a rozsáhlou vědomostní základnou banka individuálně pomáhá každé rozvojové zemi na cestě ke stabilnímu, udržitelnému a rovnoměrnému rozvoji. Banka se zaměřuje zejména na pomoc nejchudšímu obyvatelstvu a nejchudším zemím, ale následující potřeby zdůrazňuje pro všechny své klienty:

- investovat do lidského rozvoje, zejména do zdraví a vzdělání,

- chránit životní prostředí,

- podporovat a podněcovat rozvoj soukromého podnikání,

- posilovat schopnost vlády poskytovat kvalitní služby, a to účelně a transparentně,

- podporovat reformy, jež povedou k vytvoření stabilního makroekonomického prostředí, které bude příznivé pro investice a dlouhodobé plánování,

- zaměřit se na sociální rozvoj, plnohodnotnou integraci, způsob vlády a vytváření institucí jako na hlavní nástroje vedoucí ke snížení chudoby.

Banka také napomáhá zemím vytvářet a upevňovat základní předpoklady potřebné k přilákání soukromých investic a jejich udržení. Vlády mohou díky půjčkám a poradenské činnosti Světové banky reformovat své ekonomické systémy a posilovat bankovnictví. Investují do lidských zdrojů, infrastruktury a ochrany životního prostředí, čímž zvyšují přitažlivost a návratnost soukromých investic. Garance Světové banky a záruky MIGA proti politickým rizikům spolu s kapitálovými investicemi IFC vedou k tomu, že investoři snižují svá rizika na minimum a do rozvojových zemí a zemí na přechodu k tržní ekonomice se nebojí investovat.

Světová banka ve 21. století

Ve světě na prahu 21. století není na místě skepse ani přílišná spokojenost. Zdá se, že země, jež prošly finanční krizí, mají to nejhorší za sebou; jejich vyhlídky jsou celkově lepší, i když pro některé to platí více a pro jiné méně. Úspěch v rozvojových zemích se bude částečně odvíjet od ekonomického vývoje ve Spojených státech, Evropě a Japonsku. Stejně tak důležité bude to, zda rozvojové země budou schopné vést takovou politiku a provádět takové strukturální reformy, jež jim umožní silný růst. Ve světě budou prosperovat ty země, které nejlépe dokáží využít možných přínosů globalizace a přitom se účinně vypořádají s jejími riziky. Země, které se nepřizpůsobí, budou ještě více zaostávat a propast mezi majetnými a nemajetnými se bude dále prohlubovat.

Světová banka si je vědoma budoucích problémů a s rozvojovými zeměmi pracuje na zavedení přístupu, jenž by byl ucelenější z hlediska naplňování jejího poslání a zajistil větší účast všech zainteresovaných stran. Tento přístup se označuje jako tzv. Komplexní rozvojový rámec (Comprehensive Development Framework - CDF). Banka se přestala omezovat na pouhé financování rozvojových projektů a začala se zabývat i otázkami lidského a sociálního rozvoje, způsobu vlády a institucí. V souvislosti s tím vyvstala také potřeba komplexnější strategie. V rámci CDF se usiluje o to, aby jednotlivé země pociťovaly vlastní angažovanost v rozvojovém plánu, který by se soustředil na požadované změny v dlouhodobé perspektivě a který by byl podpořen úzkou spoluprací mezi vládami, dárci, občanskou společností, soukromým sektorem a dalšími účastníky rozvojového dění. Světová banka v souvislosti se zaváděním Komplexního rozvojového rámce zaměřila svou pozornost na to, co považuje za základní pilíře efektivního rozvoje:

- struktura: účinný způsob státní správy a neúplatná, transparentní vláda, efektivní právní a soudní systém, dobře organizovaný a kontrolovaný finanční systém, síť sociálního zabezpečení a sociální programy;

- materiální zabezpečení: voda a kanalizace, energie, silnice, doprava a telekomunikace, kulturní zázemí a životní prostředí;

- specifické strategie: pro rozvoj měst, zemědělství a soukromého sektoru.

Každá země má vedle toho ještě své vlastní priority. Rozdílnou pozornost v závislosti na rysech dané země a výsledcích národního dialogu o prioritách a programech důležitých k řešení problémů si budou zasluhovat například makroekonomické a rozpočtové otázky, obchod a regulace, pracovní trh a podmínky pro zaměstnanost a role soukromého sektoru.

Komplexní rozvojový rámec je v prvé řadě proces. Je to nový způsob práce, nástroj k tomu, aby rozvoj ve světě bojujícím s chudobou byl efektivnější. Z krátkodobého hlediska byly v tomto rámci vytvořeny mechanismy pro navázání komunikace v rámci společnosti a hledání konsensu; rámec otevírá cestu užší spolupráci, která umožňuje strategickou selekci a klade důraz na dosažení konkrétních výsledků. Z dlouhodobého hlediska se očekává, že Komplexní rozvojový rámec podpoří vyšší efektivitu rozvoje a přispěje k dosažení hlavního cíle, jímž je snížení chudoby.

Partneři v oblasti rozvoje

Světová banka je jen jednou z řady organizací na celém světě, které rozvojovým zemím pomáhají, ať už půjčkami nebo granty. Pro různé části světa existují regionální rozvojové banky - pro Afriku, Asii, Karibskou oblast, Evropu a Latinskou Ameriku. Rozvojovým zemím také půjčují některé komerční banky. V posledních letech se dluh vůči mnoha těmto bankám stal velkou finanční zátěží.

Světová banka spolupracuje s Mezinárodním měnovým fondem, který má přes 180 členských zemí. Napomáhá při vytváření a udržování řádného systému plateb mezi národy, z nichž každý má jinou měnu, jiné měnové kurzy a jinou vládní politiku.

Nejbohatší národy mají své vlastní vládní agentury, které podporují rozvojové země formou půjček a grantů. V poslední letech poskytnuly relativně největší částky na podporu rozvojových zemí země Skandinávie, Nizozemí a Francie.

Rozvojovým zemím též pomáhá Organizace spojených národů a její agentury - jako např. UNICEF, Světová zdravotnická organizace (WHO), Rozvojový program OSN (UNDP) a Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Rozvojové projekty po celém světě financuje také řada soukromých neziskových organizací nebo náboženských nadací.

S mnoha z těchto institucí Světová banka spolupracuje a některé z jejích projektů financují společně.

Světová banka a ČR

Československo bylo jedním ze zakládajících členů Světové banky na konferenci v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire v roce 1944. Po roce 1948 se ale působení Československa v bance omezilo a po určité době členství zaniklo zcela. O obnovení členství požádala Československá federativní republika v roce 1990, a přidělené členství pak v roce 1993 přešlo na Českou republiku.

IBRD: V první polovině devadesátých let poskytla Světová banka (IBDR) celkem tři úvěry. Prvním z nich byl úvěr ve výši 300 miliónů amerických dolarů na ekonomickou transformaci (Structural Adjustment Loan), další úvěr ve výši 246 milionů USD byl určen pro energetiku a životní prostředí, kde jeho hlavním využitím bylo odsíření severočeských elektráren, a posledním, třetím úvěrem byl úvěr pro telekomunikace, který byl ovšem čerpán jen z jedné osminy.

S činností Světové banky souvisí také celá série grantů, která byla poskytnuta České republice v rámci Světového programu ochrany životního prostředí (GEF) na vesměs velmi úspěšné projekty v oblasti ekologie. Patří sem projekt ochrany biodiverzity, modelový projekt spalovny Kyjov, analýzy potenciálních energetických úspor, projekt analýzy nároků na ekologická opatření v souvislosti s přičleňováním ČR k Evropské unii, analýza klimatických změn a řada dalších projektů.

IFC: Mezinárodní finanční korporace (IFC) se podílela na navýšení kapitálu Živnostenské banky a poskytlo úvěr Plzeňskému Prazdroji na modernizaci a rozvoj. Další úvěry od Mezinárodního finančního korporace získaly i další naše domácí firmy, například Vetropack Moravia Glass, MaFra, Autokola Nová Huť a další. Aktuálním projektem Světové banky v České republice je úvěr ve výši 87 milionů dolarů poskytnutý ostravské Nové Huti na modernizaci provozů.

MIGA: Činnost Mezinárodní agentury pro investiční záruky byla v minulosti v České republice relativně omezená. Její záruky za politická rizika byly poskytnuty například na investice zahraničních investorů ve společnostech Cement Hranice (250 milionů francouzských franků), Vitana (50 milionů dolarů), Tesla Lanškroun (6,57 milionu dolarů), společnosti Westvaco Svitavy (28,4 milionu dolarů) apod.

V současné době ještě probíhá několik projektů tzv. technické pomoci, která spočívá ve zpracování analýz a doporučení v různých oblastech české ekonomiky a státní správy s cílem vytvoření prostředí makroekonomické rovnováhy a podmínek pro dlouhodobě udržitelný růst. O těchto projektech se dočtete v druhé části textu níže na této stránce.

 

POMOC SKUPINY SVĚTOVÉ BANKY ČR

Od poloviny 90. let se Česká republika již od Světové banky nepůjčuje, neboť má dostatečný přístup na soukromé trhy. V posledních třech letech je však pracovní program mezi ČR a Světovou bankou poměrně intenzivní a je založen na technické asistenci ve vybraných oblastech tzv. druhé generace reforem v ekonomické transformaci.

Technická asistence

Technickou asistencí se rozumí analýzy a pomoc při zdokonalování fungování institucí, termín problémy druhé generace reforem se používá pro mikroekonomické a obecně institucionální změny, které je v ekonomice třeba udělat, aby v ní dobře fungoval svobodný trh a dokázala dlouhodobě udržet makroekonomickou rovnováhu a ekonomický růst. Jde o "pravidla hry" a jejich vynucování, jde o mikroekonomické otázky podmínek a motivace pro restrukturalizaci podniků, ozdravění trhů od bankrotujících firem, fungování záchranných sítí a celého sociálního systému apod.

Témata programu si určuje sama česká strana, zadavatelem a klientem je podle stanov SB vždy pouze vláda. Vstřícnost Světové banky k přáním české strany byla zatím vždy velmi vysoká, jak pokud šlo o témata, tak pokud šlo o organizaci a řízení projektů, tj. o formu výstupů, načasování, optimální složení týmů, způsob domácí diskuze výsledků a o výslednou formu publikace.

Technická asistence se dosud týkala těchto projektů:

1. Analýza nebankovních finančních trhů a správy podniků (corporate governance). Studie: Czech Republic - Capital Markets Study. 1998-1999. Studie byla před dokončením a publikací široce diskutována v ČR, její konečná verze zahrnula připomínky z české strany. Studie byla oceněna jako jedna z nejlepších prací Světové banky pro rok 1999.
2. Zpracování Národního ekonomického memoranda (Czech Republic: Country Economic Memorandum). 1999. Rovněž memorandum bylo před dokončením široce diskutováno v ČR a po svém zveřejnění (které časově ladilo se zveřejněním loňského posudku Evropské unie o připravenosti ČR na vstup do EU) s úspěchem prezentováno nejen v Praze i Evropské komisi

v Bruselu.
3. Technická asistence v oblasti institucionálního rámce pro restrukturalizaci velkých podniků a finančních institucí v hluboké finanční krizi. Konečná verze studie se po závěrečné misi, která navštívila Prahu minulý týden, právě dokončuje.
4. Analýza výdajové stránky veřejných financí (Public Expenditure Review). Předběžné výsledky první etapy práce byly klientovi (tj. MF) předány k interní diskuzi minulý týden. Budou diskutovány v Praze v první polovině června. Práce na analýzách budou pokračovat do konce května 2001.

Fiskální rok Světové banky začíná vždy v červenci a v tom právě započatém se ve spolupráci mezi ČR a Světovou bankou rovněž počítá s technickou asistencí SB v oblasti správy systému sociálního zabezpečení.

Granty

Česká republika přes svou vysokou vyspělost byla v minulých dvou letech příjemcem několika grantů. Jeden grant právě čerpáme a týká se budování systému pro řízení podmíněných závazků a státního dluhu. Do kategorie podmíněných závazků patří například garance nebo závazky státu vůči financování státem kontrolovaných podniků a institucí, jakými jsou např. Konsolidační banka a FNM. Skutečná hodnota budoucího závazku je předem známa jen s jistou pravděpodobností menší než jedna, ale nenulovou, a státní finance samozřejmě musí s touto nenulovou pravděpodobností systematicky počítat. Budováním systému pro jejich řízení se rozumí zejména výchova lidí a zavádění standardních procedur, které na minimum omezí improvizaci.

Celá série grantů byla poskytnuta na projekty v oblasti ekologie, které byly vesměs velmi úspěšné. Patří sem projekt ochrany biodiverzity, modelový projekt spalovny Kyjov, analýzy potenciálních energetických úspor, projekt analýzy nároků na ekologická opatření v souvislosti s přičleňováním ČR k Evropské unii, analýza klimatických změn a řada dalších projektů.

Česká republika od Světové banky rovněž dostala grant na řešení problému přechodu počítačů na nový letopočet.

Změna statutu ČR ve Světové bance

V současnosti je podle kritérií Světové banky ČR co do své vyspělosti na samém čele žebříčku klientských zemí, které ještě stále mají právo být klienty Světové banky a které ještě ani nejsou v programu "promování", tj. přeřazování ze skupiny rozvojových a transformačních ekonomik do skupiny vyspělých zemí, které už nemohou čerpat úvěry ani technickou pomoc. Je tedy zřejmé, že s ohledem na naši ekonomickou vyspělost už na tento konec dráhy klienta Světové banky téměř vidíme. Nedávno nastoupila cestu "promování" Korea a před dvěma měsíci byl obdobný plán schválen správní radou Světové banky pro Slovinsko. Nejzazším horizontem, za nímž nevyhnutelně přestaneme mít nárok na pomoc ze stany Světové banky, je přijetí ČR do EU.

 

webzdarma.cz