Sociální útvary a seskupení, Význam plurality skupin

 skupinová struktura společnosti, pojem skupiny, typy sociálních skupin, jejich charakteristika a znaky

 

Skupina

Odrážka

biologická definice
Odrážka

dodatečná kategorie v klasifikaci živočichů, použitelná na nižší klasifikační úrovni než kmen

Odrážka

pedagogická, psychologická, sociologická definice
Odrážka

relativně stálý soubor lidí spojených určitým cílem, činností, společnými zájmy, hodnotami a normami chování

Odrážka

významný zpostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem

Odrážka

je významný pro průběh socializace (viz též skupina primární, skupina referenční)

Odrážka

mezi členy skupiny vznikají více nebo méně pevné vazby; skupina je schopna:
Odrážka

vystupovat navenek jednotně (mívá vlastní identitu)

Odrážka

vědomého rozlišení na „my“ (skupina vnitřní, do které patřím) a „oni“ (skupina vnější, do které nepatřím)

Odrážka

v důsledku velké různorodosti skupin existuje jejich rozsáhlá typologie

Odrážka

nejčastěji zkoumanými znaky skupiny v psychologii jsou vzájemná interakce členů, spolupráce, identifikace se skupinou, skupinová role, komunikace ve skupině aj.
Odrážka

Typologie skupin

Skupina primární
Odrážka

sociální skupina, která má rozhodující vliv na socializaci

Odrážka

většinou jde o skupinu početně malou, ve které se uplatňují bezprostřední kontakty, převládají city, projevy vzájemné sympatie a vzájemného ztotožňování, tedy tam, kde pojem „my“ vyplývá zcela přirozeně

Odrážka

vztah ke skupině se vytváří prostřednictvím vztahů k jejím jednotlivým členům

Skupina sekundární
Odrážka

taková sociální skupina, jejíž vliv na socializaci je odvozený, druhotný

Odrážka

většinou větší skupiny formálního charakteru (viz též skupina formální), v nichž jedinec získává osobní vztah k druhému jedinci teprve na základě toho, že oba jsou členy téže skupiny

Skupina referenční
Odrážka

sociální skupina (kolektiv), jejíž mínění, přesvědčení a způsoby jsou rozhodující pro formování mínění jedince, jeho přesvědčení a způsobu jednání

Odrážka

dává jedinci model, s nímž se porovnává

Odrážka

může jít o skupinu vnitřní (jedinec beroucí si reference je jejím členem) nebo vnější (jedinec není jejím členem, většinou však o to usiluje nebo k této skupině vzhlíží)

Skupina formální
Odrážka

taková sociální skupina, která je určena předpisy, pravidly, normami; např. vojenská četa

Odrážka

i ve skupině formální se mohou mezi jejími členy vyvinout neformální vztahy

Skupina neformální
Odrážka

sociální skupina, která je tvořena z iniciativy vlastních členů, je závislá na jejich aktivitě a povaze

Odrážka

např. rodina, parta

Skupina malá
Odrážka

taková sociální skupina, jejíž počet členů se pohybuje v rozmezí 3 – 30, maximálně 40 osob

Odrážka

tedy skupina umožňující kontakt jejích členů „tváří v tvář“

Odrážka

v rámci malé skupiny se vytvářejí neformální vztahy (i když může jít svým původem o skupinu formální, např. třídu ve škole)

Odrážka

má velký vliv na průběh socializace

Skupina velká
Odrážka

taková sociální skupina, u níž se počet členů pohybuje od 30 – 40 osob výše, tedy skupina, v níž již není snadné komunikovat se všemi členy skupiny „tváří v tvář“

Odrážka

většinou jde o skupinu formální

Odrážka

svůj pocit identity si skupiny velké budují na základě interakcí v malých skupinách

 

Společnost / skupina uzavřená

Odrážka

typ sociálního útvaru, v němž není možný volný pohyb v rámci stratifikace sociální

Odrážka

charakterizována:
Odrážka

autoritářstvím

Odrážka

dogmatickým způsobem myšlení

Odrážka

kolektivismem

Odrážka

strnulostí

Odrážka

stagnací

Odrážka

nízkou a reglementovanou sociální mobilitou

Odrážka

prototypem společnosti uzavřené je kastovní a z části i stavovská společnost a společenské systémy totalitního typu

 

Společnost / skupina otevřená

Odrážka

typ sociálního útvaru, který umožňuje volný sociální pohyb v rámci stratifikace sociální

Odrážka

je založen na:
Odrážka

svobodě rozhodování jednotlivce, individualismu, na ochotě a způsobilosti ke změně a vysoké sociální mobilitě

Odrážka

předpokladem je demokratický politický systém

 

Komunita

Odrážka

společenství

Odrážka

kolektiv vyznačující se:
Odrážka

těsnými vnitřními pouty

Odrážka

silnou soudržností danou vědomím sounáležitosti

Odrážka

společným cílem

Odrážka

vzhledem k vnějšímu světu uplatňuje vůči svým členům princip solidarity

 

Kasta

Odrážka

indologie
Odrážka

v hinduismu sociální skupina vymezená vůči jiným obdobným skupinám:
Odrážka

určitým stupněm rituální čistoty

Odrážka

pravidly endogamie

Odrážka

sdílení jídla

Odrážka

obvykle sdružuje příslušníky jednoho nebo několika příbuzných povolání, jejichž výkon může poznamenat její členy větší či menší mírou rituálního znečištění a tím více či méně omezit jejich styk s příslušníky jiných kast (Tento aspekt vystihuje jejich portugalské označení casto – čistý.)

Odrážka

říslušnost ke kastě je dědičná (odtud indický název džáti, tj. zrození)

Odrážka

ve védské literatuře zmiňované čtyři původní skupiny zvané varny = doslova barvy, tj.:
Odrážka

bráhmani – kněží a obětníci

Odrážka

kšatrijové – bojovníci a vládci

Odrážka

vajšjové – kupci, zemědělci

Odrážka

šúdrové – řemeslníci, služebníci
Odrážka

jsou předobrazem a jedním z orientačních vodítek pro klasifikaci v současnosti existujících asi tří tisíc hlavních kast

Odrážka

mimo vlastní systém kast stojí bezkastovní obyvatelstvo, tzv. nedotýkatelní (párjové), nejnižší a nejvíce diskriminovaná skupina (přes sto mil. lidí)

Odrážka

míra sociální mobility jednotlivce je dána schopností a vůlí jeho kasty změnit svůj rituální statut a zlepšovat své postavení v rámci kastovní soustavy

Odrážka

kromě ekonomických faktorů hraje roli ve vzestupu prestiže kasty i osvojení si a dodržování řady specifických zvyklostí typických pro tzv. vyšší kasty:
Odrážka

vegetarianismus

Odrážka

abstinence

Odrážka

„čistý“ způsob přípravy a konzumace jídla

Odrážka

striktnější pravidla přípustnosti sňatků aj.

Odrážka

v neortodoxních hinduistických směrech (tantrismus, bhakti) a v reformním hinduismu 19. a 20. stol. (Vivékánanda, M. Gándhí) kasty chápány jako nežádoucí sociální jev a propagováno jejich odstranění

Odrážka

ačkoli indická ústava kastovní dělení a diskriminaci zakazuje, jsou zejm. mimo velká města dosud běžně praktikovány

Odrážka

sociologie
Odrážka

užší vymezení
Odrážka

zvláštní výlučná skupina osob, jejichž sociální status je předem dán zrozením

Odrážka

širší vymezení
Odrážka

v širším slova smyslu označení skupin nebo části obyvatelstva, které jsou na základě svého sociálního postavení omezeny v možnosti volby povolání nebo získání prestiže v sociální a zeměpisné mobilitě (černoši v USA před radikálními změnami v postavení černošské menšiny)

 

Stav společenský – stavovská společnost

Odrážka

sociální skupina vnitřně spjatá určitým právním postavením ve společnosti

Odrážka

tímto postavením je vymezena vůči druhým společenským stavům

Odrážka

stavovské rozčlenění je typické pro feudální společnosti:
Odrážka

feudálové

Odrážka

církev

Odrážka

rolníci
Odrážka

kdy nejsou za základní kritérium rozvrstvení považovány tržní vztahy ani majetková úroveň, ale tradice a právní úprava postavení jednotlivců

Odrážka

příslušnost k danému stavu společenskému je dědičná, avšak na rozdíl od kast je možné, aby jednotlivec za určitých podmínek dosáhl změny svého stavu

 

Sekta

Odrážka

podle staršího pojetí relativně samostatný směr v některém náboženském systému nebo oddělená část původně jednotného společenství

Odrážka

v pojetí současné religionistiky náboženská nebo pseudonáboženská společnost, která se vyznačuje několika charakteristickými znaky a to:
Odrážka

fundamentalismem

Odrážka

vysoce centralizovaným, autoritářským způsobem řízení

Odrážka

blokováním informací pro členy

Odrážka

utajováním nauky a organizačních struktur před veřejností

Odrážka

styl sektářské misie zejm. mezi mladými lidmi se někdy označuje jako mentální programování


Pluralismus

Odrážka

pojem označující skutečnost, že společnost se skládá z množství vedle sebe existujících a navzájem si konkurujících sociálních skupin

Odrážka

střet zájmů těchto skupin je základem politiky

 

Kategorie sociální

Odrážka

= pluralita sociální

Odrážka

větší počet osob tvořících blíže nespecifikovaný celek a mající obvykle nejméně jeden společný znak
Odrážka

kategorie skupin povolání

Odrážka

věková kategorie

Odrážka

profesní kategorie aj.

 

Třída sociální

Odrážka

takový typ stratifikace sociální, v němž je jednotlivcovo postavení ve společnosti v základě určeno tržně ekonomickými kritérii

Odrážka

existence třídy sociální je tedy podmíněna existencí tržní výroby

Odrážka

třídy vůči sobě navzájem zaujímají vztah nadřazenosti a podřízenosti; jedním ze základních kritérií je postavení ve výrobě

Odrážka

každá třída si vytváří specifické třídní vědomí, politické postoje i hodnotovou orientaci

Odrážka

v současnosti se kritéria sociální stratifikace většinou nechápou úzce ekonomicky, ale berou se v úvahu i další aspekty života

Odrážka

třída je pak chápána v polemice s marxismem spíše jako sociální vrstva

 

Stratifikace sociální

Odrážka

= sociální rozvrstvení

Odrážka

rozmanité typy strukturování společnosti, např. podle původu, společenských cílů ap.

Odrážka

každá společnost se skládá z úrovní, které jsou navzájem spjaty vztahy vzájemné rovnováhy, podřízenosti nebo nadřízenosti, ať již se to týká moci, privilegií nebo prestiže

Odrážka

souhrn všech složek tvoří stratifikační systém společnosti

Odrážka

v téže společnosti může zároveň existovat několik kritérií stratifikačního rozvrstvení obyvatelstva (podle odlišných kritérií budou dělit společnost šlechtic a bohatý obchodník)
Odrážka

horizontální členění společnosti zahrnuje skupiny, u nichž nelze určit, která je vyšší a která nižší (obyvatelé různých okresů, úředníci dvou úřadů, muži a ženy apodobně)

Odrážka

vertikální členění zahrnuje vrstvy hodnocené z hlediska vyvíjející se nerovnosti mezi lidmi (členění podle příjmů, podílu na moci, podle vzdělání, privilegií ap. - též kasta, stav společenský, třída sociální, stratum sociální

 

Stratum sociální

Odrážka

= sociální vrstva

Odrážka

takový typ sociální stratifikace, v němž je jednotlivcovo postavení určeno na základě více společenských kritérií (výše příjmu, podíl na moci, složitost práce, prestiž povolání)

Odrážka

na rozdíl od tříd sociálních není hlavním kritériem pro hierarchii stratu sociálního způsob začlenění v tržní ekonomice, ale sociální prestiž daného stratu (stejně velkou prestiž a příjmy může mít podnikatel i středoškolský profesor)
Odrážka

může ovšem dojít i ke stratifikačnímu nesouladu (vysoké příjmy u nekvalifikovaných dělníků)

 

Status sociální

Odrážka

= pozice, kterou určitý člověk zaujímá vzhledem k druhým lidem v rámci daného sociálního systému

Odrážka

určuje práva a povinnosti svého držitele i chování, jaké budou druzí od držitele statutu sociálního v různých situacích očekávat

Odrážka

rozlišuje se status vrozený (pohlaví) a získaný (vzdělání)

Odrážka

ve společnosti moderní je status sociální určen zejm.:
Odrážka

dosaženým vzděláním

Odrážka

příjmem

Odrážka

vlastnictvím

Odrážka

sociální prestiží vykonávané práce

Odrážka

podílem moci a jinými okolnostmi

Odrážka

lidé usilují o získání vyššího statusu a tím i o získání vyšší příčky v rámci stratifikace sociální

Odrážka

snaha zviditelnit svůj status vůči druhým vede k tzv. symbolizaci statusu (pánský oblek a dámský kostým, hraní tenisu a golfu ap.)