Zákonitosti fungování t., t. mechanizmus, konkurence,

důsledky cenových změn

 

Konkurence

v     proces, v němž větší počet soutěžících hospodářských subjektů sleduje různými formami ve svém individuálním zájmu určitý hospodářský cíl

v     míře dosažení cíle odpovídá honorování úsilí (např. zisk), zpravidla na úkor obdobného dosahování cílů u jiných účastníků konkurence (konkurentů)

v     důsledkem konkurence je trvalé zlepšování ekonomické výkonnosti nasazováním všech podnikatelských schopností a sil

v     konkurence je ústředním systémovým a organizačním principem tržní ekonomiky

v     dalšími parametry konkurence jsou cena, prodejní podmínky, kvalita, inovace ap.

v     znamením pro intenzitu konkurence, která nezávisí nutně na počtu konkurentů, jsou možnosti přístupu na trh

v     konkurence není cílem, nýbrž spíše prostředkem vytvoření ekonomické aktivity

Konkurence nekalá

v     omezování hospodářských subjektů (účastníků hospodářské konkurence) jinými subjekty v jejich úsilí o dosahování cílů metodami, které se vymykají běžné podnikatelské praxi a všeobecně uznávaným morálním zásadám

Konkurence v nedbalosti

v     označení pro jeden z problémů bankovní regulace

v     může se projevit dvěma základními způsoby:

Ø      a) regulující je placen z příspěvků regulovaných, nemá tedy zájem na jejich úpadku nebo velké restrikci – ztratil by příspěvky

Ø      b) daná země má zájem „přitáhnout" zahraniční banky na své území, vytváří tedy v bankovní regulaci volnější pravidla, než jsou v jiných zemích

v     konkurence v nedbalosti se projevuje zejména druhým způsobem

Tržní chování

v     převládající způsob chování subjektů v tržní ekonomice, kdy jejich rozhodování determinují především peníze, respektive disponibilní peněžní zdroje

v     někdy se pojem tržní chování používá i pro veličiny jako např. ceny, úrok, devizový kurs

v     cena se „chová tržně", pokud se pohybuje v závislosti na změnách vztahu mezi nabídkou a poptávkou

Tržní cena

v     cena vzniklá při daném vztahu nabídky a poptávky

v     pokud se nabídka rovná poptávce, je tato cena tzv. rovnovážná

v     když nabídka převyšuje poptávku, vzniká přebytek

v     pokud se nabízející chtějí tohoto přebytku zbavit, musí cenu snížit

v     současně může být tržní cena menší než rovnovážná – poptávka pak převyšuje nabídku, vzniká nedostatek

v     nabízející mohou tento nedostatek nahradit zvýšením produkce, snížením případných zásob nebo zvýšením ceny

v     dochází k permanentnímu tlaku na to, aby se tržní ceny přibližovaly cenám rovnovážným

Cena

v     výměnný poměr mezi penězi a daným zbožím

v     obvykle podstatná náležitost smluvního ujednání

v     příčiny určující tuto absolutní cenu zkoumá zejm. teorie peněz

v     vzájemný poměr absolutních cen zboží se označuje jako relativní cena

v     determinanty relativních cen jsou předmětem teorie cen

v     moderní teorie cen odvozuje ceny ze souhry objektivních (klasická teorie) a subjektivních (neoklasická teorie) faktorů

v     tvorba cen spotřebních statků a výrobních faktorů se vysvětluje s ohledem na různé formy trhu, které pak podmiňují různé typy tvorby cen

v     při dokonalé konkurenci dochází k vytvoření rovnovážné ceny pro určité zboží na základě souhry nabídky a poptávky, tj. množství zboží nabízené za určitou cenu a množství zboží, po němž je při této ceně efektivní poptávka, jsou stejná

v     zcela jiné procesy působí na tvorbu cen za podmínek monopolistické konkurence, nabídkového oligopolu nebo nabídkového monopolu

v     zvláštní problémy se vyskytují při tvorbě cen v podmínkách dílčího monopolu, monopolistické diferenciace cen, poptávkového monopolu či bilaterálního monopolu (kontraktní křivka)

v     problémy tvorby cen na trzích výrobních faktorů řeší teorie na základě obdobných vztahů nabídky a poptávky jako u spotřebních statků

v     rozlišuje rovněž mezi reprodukovatelnými statky, jejichž cena je podmíněna náklady, a nereprodukovatelnými statky, u nichž je cena v podstatě závislá na poptávce

v     prostřednictvím cenového mechanismu se určuje, co a v jakém množství se vyrábí

v     cenová konkurence nutí nabídkovou stránku ke zvolení nákladově nejvýhodnějšího výrobního postupu, tj. určuje, jak se vyrábí

 

Mezinárodní ekonomie

 

v     patří sem mezinárodní obchod.

v     míra otevřenosti ekonomiky - vyjadřujeme ji pomocí podílu vývozu či dovozu na HDP

v     důvody proč mezi sebou země obchodují:
1) nedostatek zdrojů (přírodních)
2) klimatické poměry
3) lišící se kvalifikace lidí
4) komparativní výhoda (ekonomické důvody, některá země vyrábí relativně za míň než jiná)

v     zapojení ekonomiky státu do mezinárodní ekonomiky se projevuje:
- urychlení ekonomického vývoje
- úspory ek. zdrojů
- specializace - viz komparativní výhoda
- nové technologie
- konkurenční prostředí (vytváří se v té dané zemi)

v     pozor na mladé ekonomiky - nemohou obstát zahraničním ekonomikám, dováží se levnější zboží než je doma

v     jsou různé typy překážek - protekcionismus:
1) cla (jsou stanovena na jednotku statku určitým procentem)
2) dovozní kvóty (mají povahu kvantitativního omezení dovozu)

Ø      Ekonomické důsledky cel - obohacení státní pokladny (z krátkodobého pohledu)
- odvětví zaostává (z dlouhodobého pohledu)

Ø      Ekonomické důsledky dovozních kvót - podržení domácí ekonomiky

v     pro omezování obchodu existují argumenty :
1) argument nezletilých odvětví (příliš velké rozdíly mezi zeměmi, země nejsou konkurenceschopné)
2) bezpečnostní důvody
3) ochrana mezd
4) ochrana zaměstnanosti

v     z mezinárodního hlediska by se měli překážky mezinárodního obchodu omezovat

v     v roce 1947 byla podepsána základní listina GATT (Všeobecná dohoda o clech a obchodu)

v     v mezinárodních podmínkách nebyla jednání vždy úspěšná (např. v zemědělství)
Evropské pásmo volného obchodu – EFTA

v     kroky k rozvoji mezinárodního obchodu :
1. krok - zrušení cel
2. krok - volný pohyb kapitálu
3. krok - volný pohyb pracovních sil

v     celní unie - jednoduché dohody mezi více státy (ČR + SR)

v     platební bilance - peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi určitou zemí a ostatními zhruba za kalendářní rok

Ø      má podobu účtu MD / D

Ø      na konci roku vyjde buď pasivní nebo aktivní výsledek

§         když vyjde pasivní jedná se o saldo platební bilance (víc se dováží než vyváží)

§         když je výsledek aktivní tak jedná se o čistý vývoz (víc se vyváží)

 

v     Měnové kurzy

v     měnový kurz je vzájemný poměr v jakém se měny směňují

v     po 2.sv. byl systém Zlatého standardu (kolik zlata je v jedné jednotce měny) opuštěn a byl nahrazen Brettonwoodským systémem, který vzala za základ 35 amerických dolarů za 1 trójskou unci zlata (31,103g zlata)

v     v roce 1971 se i od tohoto systému opustilo a zlato přestalo krýt měny, ekonomika zareagovala tím, že se odpoutávala od US dolaru

v     Vytváří se nadnárodní měny
1. Zvláštní práva čerpání ( průměr 5-ti měn) - neujalo se
2. ECU (průměr 12-ti měn) - ujalo se

v     řízený systém plovoucích kurzů - obchodování není jen záležitostí nabídky a poptávky, ale podléhá i regulaci

v     devalvace, revalvace - větší změny úředně stanovených poměrů měn

v     Mezinárodní měnový fond
Instituce, která má podporovat měnový systém, má napomáhat k překonávání pasiv platebních bilancí, poskytuje zemím, které se dostaly do obtížné situace úvěry např. k tvorbě devizových rezerv

v     Světová banka (Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj)
Je financována členskými zeměmi, poskytuje dlouhodobé úvěry na financování rozvojových programů, členem jsme od 1993

 

v     Světová ekonomika

v     ekonomiky jsou navzájem spojeny

Ø      mezinárodním obchodem

Ø      mezinárodními finančními toky

v     světová ekonomika netvoří homogenní celek

v     postavení jednotlivých ekonomik není stejné, je ovlivněno:
1. velikostí ekonomik
2. vybavenost přírodními zdroji
3. stupněm dosažení hospodářského rozvoje
4. mírou zapojení do mezinárodního obchodu

v     z těchto pohledů rozdělujeme země :
1) země rozvinuté (jsou sdružené v OECD)
2) země rozvojové
3) země nově industrializované
4) země postkomunistické (země bývalé centrální ekonomiky)

v     stupeň rozvoje země charakterizujeme pomocí HDP na 1 obyvatele

v     rozhodující úlohu ve světové ekonomice mají 3 centra
1. USA 2. EU 3. Země JV Asie (hlavně Japonsko)

 

v     Mezinárodní ekonomická integrace

v     procesy postupného propojování jednotlivých národních hospodářství a vytváření nadnárodních uskupení

v     integrace se dělá kvůli těmto věcem:
1) volný pohyb statků a služeb
2) volný pohyb kapitálu
3) volný pohyb pracovních sil

v     rozvojové země
- obyvatelé těchto zemí žijí v bídě a bez peněz
- nízká úroveň HDP na 1 obyvatele
- nízké důchody většiny domácností
- nízké úspory
- velký nárůst populace
- převážná orientace na zemědělství (pouze 1 druh plodiny)

v     hospodářský rozvoj by měl vytvořit podmínky pro zvýšení HDP na 1 obyvatele

v     rozvojové země potřebují získat kapitálové zdroje ze zahraničí, měl by se zajistit rozvoj zemědělství (aby nebyla 1 plodina), zajistit oslabení populačního růstu, zajistit vzdělání

v     zvláštní skupinou zemí, které opouštějí rozvojový svět jsou nově industrializované země JV Asie. Hong-kong, Singapoor, Tchaj-wan, J Korea (říká se jim jihoasijští tygři, jsou příkladem v překonávání zaostalosti)

v     hospodářská růstová strategie je zaměřena na vývoz využíváním nejmodernějších technologií (skupují licence)

v     společné podnikání se zahraničními firmami, kvalifikovaný lidi za nízkou mzdu

v     v těchto ekonomikách se mluví o státním kapitalistickém rozvoji

v     nejzávažnější problém - rozevírání ekonomických nůžek (rozdíly mezi vyspělými a zaostalými zeměmi jsou stále větší