Člověk jako individuální osobnost a jako bytost sociální; Společnost, kultura a civilizace

obyvatelstvo; demografie; definice sociologie; vztahové rámce lidského života, význam života lidí ve společnosti

 

Člověka lze z hlediska sociologického charakterizovat jako:

Odrážka

individuální osobnost nebo jako

Odrážka

osobnost (bytost) sociální

 

Osobnost individuální (sociologické a psychologické vymezení)

Odrážka

dynamický souhrn, celek, jednota duševních vlastností a duševních procesů člověka, propůjčující mu neopakovatelnou jedinečnost

Odrážka

psychologie zkoumá strukturu osobnosti (její uspořádání), procesy a vztahy v rámci osobnosti (dynamiku osobnosti)

Odrážka

zabývá se vývojem osobnosti v jednotlivých věkových obdobích v průběhu celého života

Odrážka

vedle genetické složky, projevující se v průběhu zrání, je vývoj osobnosti podstatně podmíněn životními zkušenostmi, zejm. v tzv. formativních obdobích vývoje (časné dětství, dospívání a adolescence)

Odrážka

vývoj osobnosti je ovlivněn rodinným prostředím (kvalita a stálost citových vztahů v rodině)

Odrážka

tzv. teorie vrstev osobnosti se snaží složky osobnosti uspořádat do hierarchické soustavy

Odrážka

jiní odborníci se zabývají identifikací základních faktorů osobnosti pomocí statistické analýzy výsledků získaných např. pomocí dotazníků
Odrážka

Osobnost autoritářská
Odrážka

struktura osobnosti náchylná k přijetí antidemokratických přesvědčení či postojů

Odrážka

pojem uplatnili při studiu podmínek šíření fašismu a antisemitismu zejm. E. Fromm a T. W. Adorno, který též formuloval základní rysy autoritářské osobnosti
Odrážka

antisemitismus, negativní postoj vůči Židům (tedy ne vůči všem semitským národům a etnikům). Termín se objevil v 19. stol. Antisemitismus lze chápat jako moderní podobu antijudaismu, vztahujícího se k dřívějším dobám a majícím svůj původ v náboženské oblasti. Teologicky nenávist k Židům vycházela z počáteční roztržky mezi judaismem a křesťanstvím a z pojmu vyvoleného národa, který křesťany provokoval. Zejména v průběhu středověku docházelo v celé Evropě k častým pogromům (např. v Praze roku 1389); z některých zemí byli Židé zcela vyhnáni (Španělsko, Portugalsko). Moderní antisemitismus vychází zejména z oblasti ekonomické (ta však sehrávala podstatnou roli i dříve). V lidovém antisemitismu (pro který je typická představa bohatého Žida těžícího z práce křesťanů) se objevuje řada iracionálních prvků (např. pověry o rituální vraždě). Antisemitismus má také podobu nevraživé reakce na úspěchy Židů v určitých povoláních (např. lékaři, advokáti, novináři, umělci). Navzdory tragédii holocaustu (šoa) se antisemitismus v mnoha zemích objevuje i nadále, a to v nejrůznějších podobách, od hanobení židovských kultovních míst (Polsko, Rusko) až po zpochybňování samotného holocaustu (např. extrémní pravicí ve Francii nebo v Rakousku). K antisemitismu lze přiřadit i teorie o světovém spiknutí Židů (nechvalně známé falsum Protokoly sionských mudrců), o židozednářských lóžích či židobolševických diktaturách. V českých zemích proti antisemitismu vystupoval zvláště T. G. Masaryk v hilsneriádě. Viz též antisionismus

Odrážka

fašismus 1. v původním významu ideologie politického hnutí vedeného B. Mussolinim v Itálii po 1. světové válce; strana Bojové italské svazy (italsky fascio, svazek) založena v březnu 1919. Fašismus vznikl v okruhu nacionalistických odpůrců liberalismu i tradičního socialismu, nespokojených se zisky Itálie z války po boku vítězné Dohody. Založen na negaci existujícího politického systému a směsici idejí od anarchosyndikalismu k antiklerikalismu s důrazem na obnovu „velikosti Itálie“ a militantní „akci“, směřující k novému celonárodnímu společenství. V Itálii státní ideologie od pochodu na Řím v roce 1922 až do 1944; 2. ideologie, politické hnutí a forma vlády ideově příbuzná italskému fašismu; otevřená teroristická diktatura s antiliberálním, protidemokratickým a protikomunistickým zaměřením. Vychází z nacionalismu nebo rasismu (ovlivněn sociálním darwinismem) s kolektivistickým zaměřením antimarxistického socialismu. Odmítá pluralitní politickou kulturu vycházející z liberálních tradic; stát (národ) je nejvyšší hodnota a je chápán jako jednota transcendentní, morální, hospodářská a politická. Jeho řízení se většinou odvíjí na vůdcovském principu a na diktatuře jedné politické strany či hnutí (viz též totalitarismus). Fašismus se stal ve 20. stol. všeobecně rozšířeným jevem (Německo, Itálie, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko, Slovensko aj.; fašistické hnutí i v demokratických zemích), vznikajícím zejm. v důsledku hospodářských a politických krizí; nejvýrazněji uplatněn v německém nacismu

Odrážka

Fromm Erich, * 23. 3. 1900, † 18. 3. 1980, americký filozof a psycholog německého původu. Ovlivněn psychoanalýzou, významný představitel západního marxismu. Pracoval nejprve ve frankfurtském Ústavu pro sociální výzkum (frankfurtská škola), v roce 1934 emigroval do USA. Jeho sociální filozofie je pokusem o humanistickou etiku chápanou jako protiklad autoritativní etiky i pouze subjektivní etiky; důraz klade na štěstí jako účast na štěstí jiných. Jeden ze zakladatelů tzv. neopsychoanalýzy, tj. americké školy interpretující psychoanalýzu spíše sociálně a kulturně než biologicky; zkoumá dopad sociálních vlivů na charakter, aplikuje psychoanalýzu na historické a politické procesy. Psychoanalýza a na ni navazující terapie je podle Fromma pokusem pomoci pacientovi získat schopnost milovat (Umění milovat). V této souvislosti se zabýval i náboženstvím (Psychoanalýza a náboženství). Filozofickým základem jeho úvah je pojetí svobody (Strach ze svobody) a zejm. jeho výklad ontologických kategorií vlastnění a bytí z perspektivy průmyslového světa (Být či mít)

Osobnost sociální

Odrážka

je součástí skupiny – rodiny, kolektivu, skupiny, společnosti

Odrážka

vyžaduje kontakt s okolním prostředím

Odrážka

z hlediska pedagogiky, psychologie, sociologie je skupina relativně stálý soubor lidí spojených určitým cílem, činností, společnými zájmy, hodnotami a normami chování

Odrážka

významný zpostředkující článek mezi člověkem jako izolovaným individuem a společností jako globálním sociálním útvarem

Odrážka

je významný pro průběh socializace (viz též skupina primární, skupina referenční)

Odrážka

mezi členy skupiny vznikají více nebo méně pevné vazby

Odrážka

skupina je schopna vystupovat navenek jednotně (mívá vlastní identitu), je schopna vědomého rozlišení na „my“ (skupina vnitřní, do které patřím) a „oni“ (skupina vnější, do které nepatřím)

Odrážka

v důsledku velké různorodosti skupin existuje jejich rozsáhlá typologie

Odrážka

nejčastěji zkoumanými znaky skupiny v psychologii, ale i v pedagogice a sociologii, jsou:
Odrážka

vzájemná interakce členů

Odrážka

spolupráce

Odrážka

identifikace se skupinou

Odrážka

skupinová role

Odrážka

komunikace ve skupině aj.

 

Socializace

Odrážka

postupné vrůstání jedince jako biologické jednotky do společenských podmínek života

Odrážka

proces, jímž se jedinec stává schopným sociálně žít v příslušné společnosti, zespolečenštění člověka

Odrážka

v jejím průběhu je třeba se naučit:
Odrážka

porozumět kultuře dané společnosti

Odrážka

přijmout za svůj určitý soubor hodnot a norem, jejichž dodržování společnost vyžaduje

Odrážka

ovládnout základní způsoby chování v typických sociální situacích, tedy naučit se hrát různé sociální role

Odrážka

společnost vyvíjí na člověka tlak, který jej vede k žádoucímu způsobu socializace (též kontrola sociální)

Odrážka

socializace však není konformismem, neboť se v ní uplatňuje také určitá míra individuality

Odrážka

kulturní vzorce chování jsou zprostředkovány:
Odrážka

rodinnou výchovou (skupina primární), kdy si jedinec osvojuje základní kulturní návyky (hygiena, stolování, oblékání, chování atd.), orientuje se v systému hodnot a obyčejů, přejímá role svého pohlaví a věku, osvojuje si užívání mateřského jazyka

Odrážka

další atributy (pro danou kulturu charakteristický způsob vnímání, myšlení, cítění a jednání)

Odrážka

na utváření osobnosti dále působí masmédia, škola, skupiny, později pracovní prostředí, příslušnost k různým náboženským a politickým organizacím atd.

Odrážka

v tomto smyslu socializace (jako získávání sociální zkušenosti) probíhá nepřetržitě

Odrážka

díky socializaci se udržuje stabilita a kontinuita společnosti; socializací se přenášejí na následující generace hodnoty a sociální znalosti společnosti, ale též sociální nerovnosti a defekty

Odrážka

problematika socializace je předmětem studia sociologie a psychologie

 

Obyvatelstvo

Odrážka

populace – soubor všech osob žijících na určitém území v určité době

Odrážka

k základním charakteristikám jednotlivých skupin obyvatelstva patří fyzické znaky (viz též plemena lidská), náboženství, mateřský jazyk, převládající druh ekonomické aktivity, úroveň vzdělanosti, tradice apod

Odrážka

procesy reprodukce obyvatelstva, jejich příčinami a důsledky, se zabývá demografie

Odrážka

zákonitosti rozmístění obyvatelstva v prostoru (včetně migrace) studuje geografie obyvatelstva

Odrážka

rozmístění obyvatelstva je nerovnoměrné v důsledku nestejných přírodních, ekonomických, sociálních a politických podmínek

Odrážka

nejvyšší koncentrace obyvatelstva je tradičně v oblastech severního mírného pásma, ale vlivem populačních explozí v rozvojových zemích se těžiště světové populace postupně přesouvá do východní a jižní Asie, Střední a Jižní Ameriky a do Afriky

Odrážka

přetrvává výrazná koncentrace obyvatelstva v pobřežních oblastech

Odrážka

kolární, vysokohorská a pouštní území zůstávají téměř neosídlena

Odrážka

většina světového obyvatelstva žije na vesnicích, ve vyspělých zemích ve městech

 

Demografie

Odrážka

věda zabývající se studiem reprodukce lidských populací, vztahy ovlivňujícími reprodukci (partnerské vztahy) a podmínkami, v nichž k reprodukci dochází (sociální systém)

Odrážka

v rámci demografie se vydělují obory s užším předmětem studia:

Odrážka

demografická statistika se zabývá sběrem, organizací a analýzou údajů o demografických událostech

Odrážka

ekonomická demografie zkoumá vzájemný vztah demografického a ekonomického vývoje

Odrážka

geodemografie (též geografie obyvatelstva) studuje rozmístění a migraci obyvatelstva

Odrážka

historická demografie se zabývá obdobím, kdy ještě neexistovaly podrobné a vyčerpávající demografické údaje, jaké poskytuje státní statistika

Odrážka

matematická demografie vytváří matematické modely skutečností, jež jsou předmětem studia demografie

Odrážka

potenciální demografie zkoumá životní a ekonomický potenciál jednotlivců i celých populací

Odrážka

prehistorická demografie (též paleodemografie) se zabývá obdobím, pro něž lze demografické údaje získat prakticky jen z archeologických a paleontologických výzkumů

Odrážka

regionální demografie studuje zvláštnosti reprodukce v různě vymezených regionech

Odrážka

sociální demografie zkoumá vzájemný vztah demografického a sociálního vývoje

Odrážka

teoretická (též čistá) demografie zkoumá zákonitosti vývoje populací

Odrážka

vícestavová demografie zkoumá životní cyklus z určitého hlediska jako posloupnost změny stavů

Odrážka

výsledky demografie jsou využívány zejména v prognózách dalšího sociálně ekonomického vývoje, ať už regionů, států či celého světa, a všude tam, kde je třeba brát v úvahu věk a pohlaví (v lékařství, pojišťovnictví, ekonomice, marketingu, místní i státní správě, urbanismu, ekologii atd.)

 

Sociologie

Odrážka

věda o společnosti (společenských jevech, společenských vztazích) a o zákonitostech jejího vývoje

Odrážka

ve zkoumání společnosti se sociologie prolíná s dalšími společenskými vědami (etnologie, historie, politologie, ekonomie), avšak jejím specifickým rysem je, že se soustřeďuje zejm. na poznávání pravidel života sociálních skupin a kolektivů (obvykle v rozmezí skupiny malé až národa) a na zjišťování funkcionálních nebo symbolických vztahů mezi společenskými fakty

Odrážka

zárodky sociologie jsou patrné v různých filozofických soustavách od starověku

Odrážka

jako samostatná disciplína vznikla v 1. pol. 19. stol.

Odrážka

její vznik byl podmíněn novou společenskou situací, která se v nejrozvinutějších evropských zemích vytvořila jako důsledek přechodu od společnosti tradiční ke společnosti moderní

Odrážka

moderní společnost nejen vytvořila základní podmínky pro kritické zkoumání existujícího uspořádání sociálních vztahů, ale zároveň vyvolala poptávku po novém typu společenského vědění, které je potřebné k řešení krizových situací

Odrážka

za zakladatele sociologie je považován A. Comte

Odrážka

pro sociologii je typické, že od okamžiku svého vzniku byla disciplínou vnitřně metodologicky i teoreticky diferencovanou

Odrážka

její vývoj není tudíž kumulací prověřených poznatků, které by byly všeobecně přijímány (jako je tomu zpravidla v přírodních vědách), ale probíhá ve stálém střetávání různých koncepcí, někdy i protikladných

Odrážka

je to dáno jak složitostí předmětu, který sociologie zkoumá, tak i specifickým vztahem objektu a subjektu sociologického poznání

Odrážka

pro jednotlivé etapy vývoje sociologie byly nejcharakterističtější tyto typy sociologického myšlení:
Odrážka

19. stol.:
Odrážka

raný pozitivismus (A. Comte, H. Spencer)

Odrážka

marxismus

Odrážka

různé odrůdy naturalismu

Odrážka

přelom 19. a 20. stol.:
Odrážka

psychologismus (G. Tarde, G. Le Bon)

Odrážka

sociologismus (É. Durkheim a jeho škola)

Odrážka

sociologie humanistická

Odrážka

sociologie chápající (M. Weber, G. Simmel, F. Tönnies)

Odrážka

1. pol. 20. stol.:
Odrážka

sociální pragmatismus (J. M. Baldwin, J. Dewey, Ch. H. Cooley, W. I. Thomas, G. H. Mead)

Odrážka

novopozitivismus (O. Neurath, G. A. Lundberg, P. F. Lazarsfeld, B. F. Skinner)

Odrážka

americká popisná sociologie (chicagská škola)

Odrážka

směry vycházející z antropologie kulturní a antropologie sociální (A. R. Radcliffe-Brown, B. Malinowski)

Odrážka

pol. 20. stol.:
Odrážka

strukturální funkcionalismus (T. Parsons, R. K. Merton)

Odrážka

teorie konfliktu (frankfurtská škola, L. A. Coser, R. Dahrendorf, R. Collins)

Odrážka

teorie sociální směny (G. G. Homans, P. M. Blau)

Odrážka

2. pol. 20. stol.:
Odrážka

interakcionismus symbolický (H. Blumer, E. Goffman)

Odrážka

etnometodologie (H. Garfinkel)

Odrážka

sociologie fenomenologická (A. Schutz)

Odrážka

sociologie existenciální (J.-P. Sartre)

Odrážka

sociologie neofenomenologická (A. Gouldner, P. Berger, T. Luckman)

Odrážka

sociologie dialektická (frankfurtská škola, G. Gurvitch)

 

Společnost

Odrážka

souhrn vztahů mezi lidmi vzniklý v průběhu postupného vydělování se člověka z přírody

Odrážka

jejím základem je lidská potřeba sdružovat se při sledování společných zájmů

Odrážka

složitý a různě definovaný pojem:

Odrážka

lidstvo jako celek; lidský rod jako největší společenská skupina, k níž jedinec může náležet

Odrážka

celek společenských jevů, výsledek vzájemného působení lidí v určitém historickém, prostorovém, kulturním a sociálním kontextu

Odrážka

často ztotožňována se státem

Odrážka

v užším významu vyhraněná skupina lidí v rozsahu mezi rodinou a státem

Odrážka

společnost moderní, společnost postmoderní, společnost tradiční
Odrážka

Společnost moderní
Odrážka

typ sociální organizace vyvíjející se od počátku průmyslové revoluce

Odrážka

termín blízký termínu společnost industriální

Odrážka

společnost založená na tržním mechanismu, trhem zprostředkovaných odosobněných vztazích s proměnlivou sociální strukturou a vysokou sociální mobilitou a s tím souvisejícími potížemi lidské sebeidentifikace (nemožnost ztotožnit se s jednou hlavní sociální rolí)

Odrážka

mocenský rámec je vytvářen moderním státem s jeho odcizenými mechanismy (profesionální byrokracie, systém školství a sociální péče, povinná vojenská služba ap.)

Odrážka

intervence státu do každodenního života občanů dosáhla velké intenzity, domácnost ztrácí postavení univerzálního a soběstačného subjektu sociální reprodukce

Odrážka

nejrozšířenější formou rodiny se stává malá rodina (rodiče, děti), jejíž jednotlivé funkce postupně přebírá stát (výchova, vzdělání ap.)

Odrážka

namísto stavů se uplatňuje třídní rozvrstvení společnosti

Odrážka

v současnosti je společnost moderní stavěna do protikladu ke společnosti postmoderní 

Odrážka

Společnost postmoderní
Odrážka

typ sociální organizace společnosti označující duchovní a společenské klima současné západní společnosti

Odrážka

předcházela jí společnost moderní = postmoderna
Odrážka

Postmoderna
Odrážka

postmodernismus – evropský myšlenkový směr poslední třetiny 20. stol

Odrážka

zaměřen proti doposud převládající koncepci jediné pravdy a jediného cíle

Odrážka

usiluje o alternativnost lidských přístupů ke světu, odmítá vizi intelektuální a kulturní nadřazenosti západní civilizace i nadřazenost racionality v procesu poznání

Odrážka

základním požadavkem je pluralita názorů a jejich zrovnoprávnění

Odrážka

zpochybňován je optimismus historického vývoje západní civilizace i pojetí dějin jako postupného překonávání dřívějších fází

Odrážka

v užším smyslu se postmodernou rozumí filozofie postmoderní a postmoderní umění

Odrážka

hledání alternativních cest v různých oborech lidské činnosti postmodernu spojuje s hnutím New Age 

Odrážka

Společnost tradiční
Odrážka

typ sociální organizace společnosti od počátku zemědělství do počátku rozvoje průmyslové civilizace

Odrážka

charakterizována stabilní sociální strukturou, kde je postavení prakticky každého člena společnosti určeno postavením jeho rodičů a kde tedy lidé mají vůči sobě navzájem stálou a definitivní totožnost (cítí se být totožnými se svými rolemi sociálními)

Odrážka

mezilidské kontakty jsou většinou bezprostřední a jen minimálně zprostředkovány trhem, charakter trhu je formován mimoekonomickými souvislostmi

Odrážka

stát minimálně zasahuje do chodu soběstačných, patriarchálně vedených domácností

Odrážka

nejrozšířenější formou rodiny je velká vícegenerační rodina

Odrážka

společnost je členěna na stavy (kasty ap.)

 

Kultura

Odrážka

obecná definice - sociologická
Odrážka

obecně způsob péče, úroveň znalostí (kultura jazyková, kultura těla, kultura obrazová, kultura politická, kultura právní)

Odrážka

komplexní termín označující souhrn materiálních i duchovních hodnot vytvářených lidstvem v celé jeho historii, které nejsou výhradně biologické povahy a nejsou dědičně předávány z generace na generaci

Odrážka

materiální kultura je souhrn hmotných hodnot (technika, stavby, umělecké a řemeslné výtvory aj.), duchovní kultura je souhrn výsledků v oblasti vědy, umění a společenského života vůbec (zvyky, tradice, sociální organizace)

Odrážka

vlivem kultury na přírodní prostředí a organizaci prostoru se zabývá kulturní geografie

Odrážka

specificky lidský fenomén tvořený z konvencionalizovaných vzorců myšlení a chování (včetně tzv. temperamentu a národní povahy)

Odrážka

zahrnuje komunikační systémy (jazyk), hodnotové systémy, víry, sociální a politické organizace, obživné a jiné ekonomické aktivity, vědu, umění aj.

Odrážka

pojetí sociální antropologie
Odrážka

v pojetí sociální antropologie 19. stol. byla kultura vědomým produktem lidské mysli a konání a podle toho byly hodnoceny tzv. kultury jednotlivých etnik a národů jako projevy dosaženého stupně vývoje

Odrážka

nízká úroveň materiální kultury ale často neodpovídá úrovni duchovní kultury, která je např. u tzv. primitivních národů velmi bohatá a rozvinutá

Odrážka

v současnosti je proto kultura chápána jako obecný rámec, ve kterém lidé v procesu učení získávají dobově a místně specifický soubor hodnot, názorů a jiných kulturních rysů, prostřednictvím kterého vnímají a interpretují veškerou realitu svého bytí

Odrážka

v úzkém pojetí existence, produkce a konzumace duchovních statků, zejména uměleckých („jít za kulturou “)

Odrážka

antropologie
Odrážka

způsob konání, cítění a myšlení, který je vlastní určité lidské populaci (kultura Inuitů, kultura lidová, kultura studentů)

Odrážka

kultura lidová, etnografie souhrnné označení pro kulturu venkovského a městského obyvatelstva. Původně míněny jevy, které bylo možné z hlediska romantických a evolucionistických představ považovat buď za tzv. přežitky dávného způsobu života, nebo za typické pro etnicky neporušené prostředí (např. české)

Odrážka

archeologie

Odrážka

souhrn všech nálezů z určité doby a z určitého prostředí, které předpokládají shodný vývoj (únětická kultura, kultura lidu popelnicových polí ap.)

 

Civilizace

Odrážka

mnohovýznamový pojem užívaný obyčejně jako označení vysokého stupně vývoje společnosti, kultury a technologie

Odrážka

v osvícenském pojetí totéž, co společnost založená na rozumu a spravedlnosti

Odrážka

v evolucionistickém a marxistickém pojetí nejvyšší stupeň vývoje lidské společnosti následující po divošství a barbarství

Odrážka

charakterizována vznikem písma, měst a raných forem státu, počátky metalurgie a specializované ekonomie

Odrážka

též synonymum pro kulturně a historicky definované celky, v nichž se uskutečňuje dějinný vývoj lidstva

Odrážka

souhrn hmotných a duchovních projevů a hodnot v dané vývojové epoše (egyptská civilizace, západní civilizace)

Odrážka

v německé jazykové oblasti se rozlišuje mezi kulturou a civilizací; kultura je kladena výš než proces získaných znalostí a dovedností

Odrážka

 

webzdarma.cz