Mezinárodní právo

Mezinárodní právo veřejné

Mezinárodní odpovědnost

Mezinárodní zločin

Mezinárodní bezpečnost

Rada bezpečnosti

Mezinárodní smlouva

 

MEZINÁRODNÍ PRÁVO VEŘEJNÉ

¡     souhrn právních norem

l      upravují vzájemné vztahy států

¡     subjekty mezinárodního práva veřejného jsou:

l      státy

l      v omezené míře vládní mezinárodní (mezivládní) organizace

 

MEZINÁRODNÍ ODPOVĚDNOST

¡     spočívá v povinnosti subjektu mezinárodního práva, který se dopustil porušení norem mezinárodního práva (mezinárodního deliktu), nést právní důsledky svého protiprávního jednání či opomenutí

¡     odpovědnost mezinárodní fyzických osob je dána jen ve výjimečných případech a je trestněprávní povahy

l      zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti)

 

MEZINÁRODNÍ DELIKT

¡     jednání nebo opominutí státu, jeho orgánů, úředních osob, popř. i jeho občanů, které porušuje závazky, práva a zájmy jiných států a jejich občanů

¡     porušení mezinárodního závazku, který je zvl. závažný pro ochranu základních zájmů celé mezinárodní pospolitosti je mezinárodním zločinem

 

MEZINÁRODNÍ ZLOČIN

¡     ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti

¡     agrese

¡     porušení práva národů na sebeurčení

¡     porušení práva na ochranu lidské bytosti

¡     hromadné znečištění ovzduší a moří aj.

 

Agrese

¡     použití ozbrojených sil proti svrchovanosti, územní celistvosti a politické nezávislosti jiného státu

¡     soudobým mezinárodním právem zakázána, nevylučuje však možnost legální obrany napadeného státu, jakož i kolektivní akce mezinárodní organizace proti útočníkovi (agresorovi)

¡     pojem rozšířen teprve v 19. století

Zločiny proti míru

¡     se rozumí plánování, připravování, podněcování nebo vedení útočné války nebo války, která je porušením mezinárodních smluv, dohod nebo záruk a rovněž účast na spolčení k spáchání některého z těchto činů

Zločiny proti lidskosti

¡     vražda, vyhlazování, zotročování, deportace a jiné nelidské činy spáchané na civilním obyvatelstvu

¡     nebo perzekuce z politických, rasových nebo náboženských důvodů, páchají-li se tyto činy při provádění kteréhokoli zločinu proti míru nebo kteréhokoli zločinu válečného

Válečné zločiny

¡     vážná porušení zákonů a obyčejů války

Bránění sebeurčení národů

¡     princip mezinárodního práva vyjadřující právo každého národa svobodně rozhodovat o svém politickém postavení a určovat svůj hospodářský, sociální a kulturní rozvoj

¡     je zakotveno v Chartě Organizace spojených národů, v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech.

 

MEZINÁRODNÍ BEZPEČNOST

¡     soubor:

l      právních pravidel

l      institucí

l      opatření

            v oblasti mezinárodních vztahů

¡     mají zajistit zachování mezinárodního míru a bezpečnosti i pokojný život a rozvoj národů

¡     státy udržují m. b.:

l      vzájemnou spoluprací

l      různými prostředky pokojného řešení mezinárodních sporů

l      společnými akcemi při ohrožení a porušení míru

¡     nejúčinnější formou bezpečnosti mezinárodní je:

l      bezpečnost kolektivní

¡     v jejím rámci:

l      uzavírají státy mezinárodní smlouvy

l      vytvářejí mezinárodní organizace

¡     nejvýznamnější organizace bezpečnosti mezinárodní je OSN

¡     v čele jejího bezpečnostního mechanismu stojí Rada bezpečnosti OSN

l      může v mezích své pravomoci učinit závazná rozhodnutí týkající se udržení či obnovení míru včetně donucovacích akcí proti útočníkovi

¡     Charta OSN přiznává závažnou úlohu při udržování bezpečnosti mezinárodní též oblastním dohodám

¡     ve vztazích evropských států jde zejm. o:

l      Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, jež vznikla na základě působení Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě

 

RADA BEZPEČNOSTI OSN

¡     anglicky Security Council of the United Nations Organisation

¡     výkonný orgán OSN odpovědný za udržování světového míru a bezpečnosti

¡     ustavena v roce 1945

¡     má 5 stálých členů (Velká Británie, USA, Rusko, Čína a Francie) a 10 členů volených na 2 roky

¡     rozhoduje, jaká opatření budou učiněna v případech ohrožení nebo porušení míru

¡     k přijetí stanoviska vyžaduje souhlas 9 členů, 5 stálých členů má právo veta; rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN jsou závazná pro všechny členské státy OSN

l      společně s Valným shromážděním volí soudce Mezinárodního soudního dvora

 

MEZINÁRODNÍ SMLOUVA

¡     dohoda nejméně dvou subjektů mezinárodního práva (především suverénních států, mezinárodních organizací)

¡     z m. s. vyplývají určitá práva a závazky, např.:

¡     právo na poskytnutí vojenské pomoci v případě agrese třetího státu

¡     nebo závazek zdržet se v mezinárodních vztazích použití síly nebo hrozby silou

Jako mezinárodní smlouva jsou označovány též jako:

¡     konvence

¡     deklarace

¡     protokol

¡     ujednání

¡     dohoda

¡     pakt

¡     úmluva aj.

¡     právní závaznost těchto dokumentů zůstává nezměněna

Smlouvy mezinárodní se dělí např. podle:

1. předmětu úpravy zejm. na smlouvy:

¡     MEZINÁRODNÍ POLITICKÉ a HOSPODÁŘSKÉ, PRAVOTVORNÉ a KONTRAKTUÁLNÍ

2. volnosti přístupu smluvních stran na:

¡     OTEVŘENÉ, POLOOTEVŘENÉ, ZAVŘENÉ

3. podle počtu smluvních stran na:

¡     DVOUSTRANNÉ, VÍCESTRANNÉ, MNOHOSTRANNÉ

¡     REGIONÁLNÍ smlouvy uzavírají státy jedné geografické oblasti

 

Konvence

¡     mnohostranná úmluva upravující mezinárodní vztahy

¡     obvykle humanitárního charakteru nebo kodifikující obecné mezinárodní právo

l      např. Haagská konvence o vedení války, Vídeňská úmluva o diplomatických stycích aj.

 

Pakt

¡     smlouva, úmluva, mezinárodní smlouva významnějšího politického nebo vojenského významu

¡     uzavírán mezi dvěma, častěji mezi více státy

webzdarma.cz