předmět filozofie, vztah filozofie k jiným formám vědění o světě; PŘEDSOKRATOVSKÁ FILOZOFIE AŽ DO VYSTOUPENÍ SOFISTŮ

 

Předmět filozofie

Odrážka

je pokus člověka vyřešit svým bádáním, myšlením hádanku bytí = existence okolního vnějšího světa i vlastního nitra

Odrážka

je starší než všechny psané doklady

Odrážka

naše znalosti pokrývají cca 3000 let

Odrážka

filozofie je vázána:

Odrážka

na jazyk – řeč

Odrážka

na dobu

Odrážka

na zkušenost

Odrážka

nelze ji oddělit od ostatních disciplin

Odrážka

postihuje celou lidskou zkušenost

Odrážka

řeší otázky o svobodě, nesmrtelnosti, smrti, světu

Odrážka

vědní disciplina zkoumá ohraničený obor jevů, např.: dějiny, stát, řeč, …

Odrážka

filozofie se snaží zařadit jednotlivé jevy zdánlivě nesouvisející do jedné „všeobjímající“ souvislosti – snaží se:

Odrážka

najít jejich společný smysl

Odrážka

spojit jejich výsledky v jedem obraz

Odrážka

najít jeden světový názor

Odrážka

filozofie má za prostředek k poznání světa myšlení

Odrážka

náboženství apeluje na víru a na cit, nikoli na rozum

Odrážka

umění je formování něčeho vnitřního ve vnější formu – obrací se na cit pro krásu

Odrážka

tři základní otázky filozofie:

Odrážka

Co můžeme vědět?

Odrážka

Co máme dělat?

Odrážka

V co musíme věřit?

Odrážka

Co můžeme vědět – týká se lidského poznání – jaký je svět – jak si ho mám představit – co je na něm jistého

Odrážka

Co máme dělat – týká se jednání – jak máme vést svůj život – o co mohu usilovat – jak se chovat ke svým bližním

Odrážka

V co musíme věřit – týká se lidské víry – existence vyšší moci – je vůle svobodná či nikoli – existence nesmrtelnosti

Odrážka

první hádanka byla o zrození a smrti

Odrážka

z toho vyplývaly otázky o bozích, démonech, správných zásadách

Odrážka

stará indická filozofie – otázky o bohu, nesmrtelnosti, smyslu života

Odrážka

stará čínská filozofie – oblast praktického jednání, etika

Odrážka

staré Řecko – všechny otázky

Odrážka

západoevropská filozofie středověku – důraz na otázky o Bohu, nesmrtelnosti

Odrážka

novověk – soustřeďuje se na celou společnost, ne jenom na božské otázky

 

Vztah filozofie k jiným formám vědění o světě

Filozofie a mýtus

Odrážka

evr. fil. má své počátky ve starověkém Řecku jako všezahrnující vědění

Odrážka

z fil. se později vydělovaly různé vědy – matematika, astronomie, botanika, …

Odrážka

6. a 5. stol – pokusy o rozumový, objektivní a přirozený výklad světa

Odrážka

tak vznikly odlišnosti od nábožensko mýtického chápání

Odrážka

mythos – původně vyprávění

Odrážka

řecké báje o lidech a bozích

Odrážka

dnes – je mýtus vyprávění s prvky reálného podkladu, které nelze racionálně zdůvodnit, nelze je zkušenostně prokázat

Odrážka

v 6. stol. nový druh vyprávění – logos – snažilo se o:

Odrážka

postižení věcí objektivně

Odrážka

popsat věci tak, jak jsou skutečně

Odrážka

došlo ke vzniku filozofie

Odrážka

f. začla být racionální, protože skutečnost dává pevný řád

Odrážka

to, co je uchopitelné rozumem, nevyžaduje použití nadpřirozených sil

Odrážka

f. se stala protipólem k mýtu – využití logické a racionální argumentace

 

Filozofie a náboženství

Odrážka

f. je chápána jako kritická rozumová věda

Odrážka

náboženství je založena na víře ve zjevení – člověk se nachází ve vztahu k Bohu

Odrážka

Bůh je chápán jako základ všeho jsoucího – všeho, co je

Odrážka

Bůh přináší spásu – je situován do nadrozumové sféry – je mimo chápání, rozum

Odrážka

jedni filozofové tvrdí – f. a náb. stojí mimo sebe, neomezují se – př.: novopozitivizmus

Odrážka

jiní filozofové tvrdí – buď a nebo – f. a náb. nemohou vedle se existovat

Odrážka

další filozofové tvrdí – existuje jednota mezi f. a náb. – př.: TGM

Odrážka

f. je proti náb. přesně racionální vědou

Odrážka

je jí vlastní vědění ne spoléhání na autoritu

 

Filozofie a vědy

Odrážka

f. pokládá jiné otázky než jednotlivé vědy

Odrážka

věda pokládá empirické otázky – empirie = zkušenost

Odrážka

během doby se ve vztahu f. x  věda vyhraňovaly různé přístupy

Odrážka

f. je věda jako každá jiná

Odrážka

f. v sobě shromažďuje poznatky všech věd

Odrážka

f. a věda existují každá samostatně

Odrážka

f. aspiruje na tzv. univerzální poznání, vždy směřuje k celku, vždy se snaží celek přesně definovat

Odrážka

speciální vědy vždy zkoumají jen určitou oblast lidského vědění

 

Předsokratovská filozofie až do vystoupení sofistů

 

1. Milétští přírodní filozofové

 

Odrážka

Milét – kolébka přírodní filozofie, Malá Asie, přístav, Milétská filozofická škola

Odrážka

nezajímala se o to, co bylo před světem, před přírodou

Odrážka

 zájem o to, z čeho vznikl svět, co je jeho podstatou, z čeho je příroda os samého počátku

Odrážka

m. p. f.Thalés, Anaximandros, Anaximenés

 

Odrážka

Thalés – nar. asi 640 př. n. l., kupec, státník, přírodovědec, seznámil se s astronomickými poznatky Východu, správně předpověděl zatmění Slunce, zabýval se magnetizmem, zjistil výšku egyptských pyramid podle jejich stínu, stanovil několik matematických pouček, filozof, považován za praotce antické filozofie

Odrážka

odpověděl na otázky

Odrážka

- Co je nejobtížnější ze všech věcí –  znát sebe sama

Odrážka

- Co je nejsnadnější – poradit druhým

Odrážka

- Co je Bůh – to, co nemá ani počátek, ani konec

Odrážka

- Jak lze žít v dokonalém souladu s ctností – tak, že nikdy nečiníme to, co odsuzujeme u druhých

Odrážka

základní pralátkou je voda, za které všechno vzešlo

 

Odrážka

Anaximandros – asi 611 – 549 př. n. l., občan Milétu, nedochovaný spis O přírodě

Odrážka

původním principem světa je NEURĆITÉ a NEOMEZENÉ (řec. apeiron)

Odrážka

z něhož se vyděluje STUDENÉ a TEPLÉ, SUCHÉ a VLHKÉ

Odrážka

Země se volně vznáší v prostoru a byla nejdříve v kapalném stavu, při vysoušení dala vznik živočichům, kteří později přesídlili na zem

Odrážka

kolem Z. obíhá ohnivý prstenec, který se rozpadl na hvězdy - pokus o vysvětlení pohybu hvězd

Odrážka

podle věčného zákona vzcházejí z neurčitého-neomezeného stále nové světy a opět se do něho vracejí

 

Odrážka

Anaximenés – současník Anaximandrův

Odrážka

za pralátku považoval vzduch – myslí jím i „oživující dech“ = duši

Odrážka

hlásal také zánik a vznik světů

 

Odrážka

Obecná charakteristika Milétské školy
Odrážka

snaží se vysvětlit vznik všeho jsoucna (existujícího) z poslední pralátky – látkový praprincip

Odrážka

poprvé se pokusili řešit otázku nepředpojatě, přírodovědeckým myšlením

Odrážka

a snaží se najít pro rozmanitosti jevů jeden praprincip

 

2. Pýthagorás a pýthagorovci

 

Odrážka

Život a učení Pýthagory

Odrážka

Pýthagorás – nar. na ostrově Samos, asi 580 až 500 př. n. l., matematik, astronom, filozof; učitel a zakladatel náboženského řádu Krotónu (dnešní Cotrone v jižní Itálii), matematické poučky, nauka o číslech – základ jeho filozofie; slovo filozofie pochází od něho – nechtěl být nazýván sofos (mudrc), proto skromnější označení filosofos (přítel, milovník moudrosti)

Odrážka

čísla mají vlastní tajemství

Odrážka

každé číslo od 1 do 10 má zvláštní moc a význam

Odrážka

největší význam má 10 – je dokonalá

Odrážka

vše je uspořádáno dle číselných vztahů = harmonie světa – kosmu – první toto slovo použil

Odrážka

důkazem je hudba – je harmonická, jsou v ní číselné vztahy

Odrážka

hudební harmonie je i ve stavbě vesmíru – hudba sfér

Odrážka

každé pohybující se těleso vydává zvuk – nebeská tělesa také, ale my jej neslyšíme

Odrážka

tajemství světa není v pralátce ale v prazákonu v harmonii

Odrážka

prazákon  jsou neměnné číselné vztahy mezi jednotlivými součástmi světa (srov. periodickou tabulku)

Odrážka

P. věří ve stěhování duší – podobnost s indickou naukou

Odrážka

duše prochází mnoha převtěleními, aby se mohla očistit

Odrážka

může přijmout i podobu zvířete

Odrážka

p. etika požaduje disciplinu, střídmost, zdrženlivost

 

Odrážka

Pýthagorovci
Odrážka

náboženský spolek, přísná pravidla, uzavřené společenství – tzv. stát ve státě

Odrážka

členové museli slíbit zdrženlivost, skromnost, nezabíjení nevinných zvířat, museli každý večer zpytovat své svědomí

Odrážka

do spolku mohly i ženy – v Řecku tyto vzdělané ženy byly považovány za vrchol ženství

Odrážka

předepsané pětileté studium a přísná mlčenlivost

Odrážka

podporovali vzdělání – nejvyšší ctnost

 

Odrážka

velká autorita Mistra, objevy učiněné v řádu byly připisovány jemu
Odrážka

uplatňován princip autos efá“ – on sám řekl  - jediné potvrzení správnosti výroku

Odrážka

pokus o vliv na politické dění – podpora aristokracie
Odrážka

- důsledek – vypálení p. školy a vyhnání jejich členů z Krotónu

Odrážka

vliv učení neskončil vypálením školy – šířil se dál po celý starověk
Odrážka

1. stol. n. l. – novopýthagorovci – rozkvět následovnické školy P.

 

3. Eleaté

 

Odrážka

Elea – západní pobřeží Itálie, kolonizační oblast Řecka, ve stejné době jako pýthagorejský spolek, tři zástupci, myšlenkově na sebe navazují.

 

Odrážka

Xenofanés – nar. asi kolem r. 580 př. n. l., cestoval jako putující básník a pěvec, zakladatel fil. školy v Eleji

Odrážka

útočí proti starému řec. náboženství – mají příliš mnoho lidských vlastností, nejsou hodni jména bůh, vytýká Homérovi a Hésiodovi, že jim přisuzují činy, které jsou mezi lidmi považovány za hanebné – krádež, cizoložství, …

Odrážka

zesměšňuje zlidštělou (antropomorfní) představu o bozích

Odrážka

lidé o bozích vůbec nic nevědí

Odrážka

nemůže existovat bůh, který vládne ostatním bohům

Odrážka

to, co je nejvyšší a nejlepší je jen jedno

Odrážka

tento „bůh“ je všudypřítomný a nelze ho srovnávat se smrtelníky

Odrážka

tento „nejvyšší bůh“ je vlastně jednota světa – panteistické vidění světa

Odrážka

X. je první ř. fil., který kritizuje pověry, odmítá náboženství, nevěří v převtělení duší

Odrážka

zakladatel nauky o věčném neproměnlivém bytí za rozmanitostí jevů

 

Odrážka

Parmenidés – nar. asi kolem r. 540 př. n. l. v Eleji, nejvýznamnější fil. elejské školy, přijal X. myšlenku o neproměnlivém jsoucnu

Odrážka

postavil proti sobě pravdu a vědění a zdání a pouhé mínění

Odrážka

bytí = jsoucno je to, co vyplňuje prostor; prázdný prostor neexistuje

Odrážka

!!!ale!!! hypotéza pohybu předpokládá prázdný prostor, protože ho potřebuje jsoucno ke svému pohybu

Odrážka

z toho podle P. vyplývá, že není ani dění, ani pohyb, je jen neproměnlivé bytí

Odrážka

myšlení a jsoucno jsou jedno a totéž

Odrážka

smysly klamou – jsou zdrojem omyluP.  popírá jakoukoliv změnu

 

Odrážka

Zénon z Eleje – nar. asi kolen r. 500 př. n. l., považoval za hlavní úlohu bránit P. filozofii, je považován za zakladatele dialektiky = rafinovaný důkaz

Odrážka

důkazy proti pohybu:

Odrážka

1. Achilles a želva = A. nikdy želvu nedohoní, může náskok pouze zmenšovat = není žádný pohyb

Odrážka

2. letící šíp = šíp se nepohybuje, stojí, je v klidu vzhledem k prostoru a času = není žádný pohyb

Odrážka

slabiny popření pohybu – nelze čas rozkouskovat na jednotlivé úseky, čas neustále plyne

Odrážka

Z. chtěl pouze ukázat na slabost kritiků protimluvem

 

4. Herakleitos a přírodní filozofie 5. století

 

Odrážka

Herakleitos – pocházel z Efesu, nar. asi okolo r. 540 př. n. l., dostal přídomek „temný“, samotář, tupitel davu, nepřítel demokracie, myšlenky uložil ve spise o přírodě – dochovalo se 100 zlomků, ve vysokém věku dobrovolně odešel od lidí – žil jako poustevní
Odrážka

předpokládal jednu pralátku – prasubstanci = oheň; jeho vzplanutím a uhasínáním do něj vstupuje a vystupuje svět

Odrážka

oheň = pra-energie je božský a jeho součástí je i lidská duše

Odrážka

z pra-energie se nepřetržitě rozvíjí mnohost = jednota protikladů – tzv. polární souhra protikladných sil

Odrážka

ty mezi sebou bojují; každá věc potřebuje ke své existenci svůj protiklad

Odrážka

pomine-li bij, nastane klid = smrt

Odrážka

světu vládne světový rozum – logos, úkolem člověka je, aby poznal rozum a pořídil se mu; čím více poznáváme, tím se více učíme podřídit = štěstí

Odrážka

jeho výroky: „Nelze dvakrát vstoupit do téže řeky“, „Vše plyne, nic netrvá“

 

Odrážka

Empedoklés – nar. asi r. 490 př. n. l. v Akragantu na Sicílii, státník, básník, učitel náboženství, filozof; nazýván eklektikem – ten, kdo vybírá z jiných fil. myšlenek a spojuje je v jeden celek

Odrážka

spojuje všechny pralátky dohromady = voda+vzduch+země+oheň; jsou rovnoprávné a existují vedle sebe – jde o elementy

Odrážka

hnací a formující síla je láska a nenávist, střídavě převládá jedna nebo druhá

Odrážka

živé bytosti vznikaly nejdříve od nejprimitivnějších organizmů až po člověka, nejdříve byly oboupohlavné bytosti, později se rozdělily

Odrážka

v poznání platí, že každý element je poznáván elementem stejného druhu

 

Odrážka

Anaxagorás – nar. asi 500 př. n. l. v Klazomenách v Malé Asii, přenesl fil. do Athén

Odrážka

nehledá jednu pralátku nebo několik elementů, ale nekonečné množství odlišných prvků = neuznává jenom 4 pralátky

Odrážka

říká jim semena – zárodky věcí

Odrážka

všechno dění je vyvoláno abstraktním božským duchem=rozumem – nús, ten má schopnost vládnout věcem

Odrážka

jeho působením vznikl z chaosu krásný a účelně uspořádaný svět 

 

Odrážka

Démokritos – pocházel z Abdéry, asi v letech 470-360 př. n. l.; přijal za své učení svého učitele Leukippaučení o atomech; všechen majetek vydal na studijní cesty – Egypt, Persie, Indie, všestranný vědec

Odrážka

prostor je vyplněn jsoucnem, to se skládá z ještě malých tělísek, která pro jejich malé rozměry nevnímáme

Odrážka

tato tělíska už v sobě žádný prostor nemají – jsou nedělitelná = atomos, poprvé v historii lidstva se objevuje teorie o atomech

Odrážka

všechno existující je složeno z atomů, při zániku se existující rozpadá zpět na samotné atomy

Odrážka

primární vlastnosti věcí jsou tíže, hustota, tvrdost; ostatní vlastnosti jsou sekundární – dáváme je věcem my prostřednictvím smyslů

Odrážka

pohyb atomůat. se neustále pohybují, narážejí na sebe a vytvářejí shluky – viditelné věci, to se děje díky železné pravidelnosti, nečiní tak bůh, ani protiklady věcí

Odrážka

duše člověka – je z atomů jako jeho tělo, po smrti se duše rozptýlí do prostoru

webzdarma.cz